1. INTRO / SOROWFUL ARE THE DISTANT CRIES OF LUNAR

(Instrumental)


2. PECET SMRTI

Dlouho hledal dlouho šel
Temnou nocí
Les stínů dlouhých vržených
Okem noci na půdu lesa

Dlouho hledal dlouho šel
Uplňkem dešťem hladověl
Ztrácel z chodidel svých
Maso a toky krve

Dlouho hledal dlouho šel
Střechu krov a maso
Však smutek jen a úbytek krve
Kterou ani nemohl pít

Dlouho hledal dlouho šel
Vůle proti potřebě
Smrt svého vleče si
Do útrob země za lesy

Pečeť smrti smrti čisté
Pečeť černá smrti jisté

Chvěje se v noci poutník
Když na cestě umírá
Mezi chladnými kameny
Představu o modrém dni pohřbívá

Pavučina hvězd duši svírá
Marné jsou modlitby marná je víra

Pečeť smrti smrti čisté
Pečeť černá smrti jisté


3. HROBKA V HORE

V temné hrobce
Na úpatí hory
Do útrob země
Honosnou bránu střežím

Noc leží bezhlesně
Ni větru svist
Cest marných mnoho
Zivotu kroky odevzdat

Poslední výdech marně
Sopouchy plic propouští
Tma vlhko chlad
Věříme jen tobě ..................sejtan(rozjezd)

Za jedno v hloubce
Pod horou se snoubím
S těžkostí hlíny
Vroucím srdcem země


4. ČAS SE NACHYLIL

Ostrý lesk tak jasný v dáli
Jak plameny tisíce sluncí
Sedím v pevnosti z oblak a kostí
Spřádajíc iluzi budoucích věcí

Čas plyne v bolesti věků
Slzy lidské slávy chladí hněv živlů
Severní vítr pomalu odvívá písek
Z desek na nichž epitaf tesán

Každý den vycházím z bran
Vyhlížím v dál kýžené jezdce
Klasik jich do řetězu času vplet
Však jiný konec uchystám

Železným lesem s lampou bloudím
Na rány si přikládám bolesti lidské
Jak rostliny hojivé
Bolest ran se proti vám obrátí

Mašinerie zloby dopadne
Nastane chaos i armageddon
Slunce se pokryje hávem sopečného prachu
Země utone v oceánu ohně
Životy pohasnou naráz jak svíce
Žár bude sahat jako sloup k nebi
Zůstane vás asi deset.


5. RUKA NICOTY

Budím se z bezesna, soumrak je šedý
Studená obloha zvrásněná žlučí
Sežehlá krajina nebere konce
Kde stály lesy, je jen slaný popel

Prachem se krmím a zapíjím kouřem
Není tu ničeho, pro co bych truchlil
Neboť jsem otevřel ukrytou bránu
Všechny mé vzpomínky odnesl stín

Ruka nicoty - svraštělá je krví
Ruka nicoty - spár je potměšilý
Ruka nicoty - jejím sluhou vztek
Ruka nicoty - věčný závazek

Ve skrytu rozvalin mrtvoly bohů
A z jejich kostí si vyrábím zbraně
Sekyře z páteře bílého ducha
Kdysi jsem daroval nečisté jméno

Přichází noc, přeživší stvůry
Lezou již ze suti svých paláců
Sápou se hladově po mojí duši
Jsem přeci poslední z lidského rodu

Déšť počíná bušit do pancířů
Armády bohů před mojí hradbou
Andělé, démoni dávno jim uprchli
Zapřen o sekyru krutě se směji

Následuje velice zlý smích

Ruka nicoty - svraštělá je krví
Ruka nicoty - spár je potměšilý
Ruka nicoty - jejím sluhou vztek
Ruka nicoty - věčný závazek

V divoké řeži pak roztínám hlavy
Rvu srdce z hrudí a moje moje zášť sálá
Membrána jsoucna je drásána plísní
Tato noc bouřlivá nedojde jitra


6. ČERMY SOUMRAK

Černý soumrak k zemi klesá
Z bažin stoupá žhavá láva
Kraje se zmocní chladný stín
A ničivé ohně z podzemí

Krajině vládne Satanův sen
Ve věčnou noc se proměnil den
Zaniká odstín posvátných lží
Na prach se rozpadá křesťanství

Nad temným krajem mračna září
Z pekel povstává černé poselství
Nocí se nese mohutný dým
Oheň promlouvá hlasem svým

Bouře ničivá hrozí všem svatým
Hořící kostel pekelné hromy
Nocí se nese mohutný dým
Oheň promlouvá hlasem svým

Svěcené hříchy krutě ztrestány
Schránku svatého za upálení
Žádné modlení bez odpuštění
Pro podlé vraždy nejvyšší trest

Chrám boží v obraz náš zneuctěn
Zlatý oltář krví potřísněn
Každý znak víry budiž rozvrácen
Boží syn, Kristus nenáviděn

Svatá záře zhasla před soumrakem
Černé umění letí temným krajem
Pět ostrých hrotů obrácen smrti kříž
Pán černých zítřků ztrestá víry stín


7. OTROCI LESA A CERNEHO MRAZU

Bahno cesty chladem kornatí
Tam, v lese starším nežli čas
Kráčel mnohý poutník lesem tím
I bahno jeho mysli sežral mráz

V jeho hlavě usídlil se led
Led, který nikdy neroztál
Led, dávnou záští zbarvený
Led, který vyšel z tepen skal

Vprostřed lesa leží skrytá pláň
Správný směr cítí každý z nich
Pílí jak vlk stíhající laň
Každý z mužů lesem lapených

Na té pláni na ně čekají
Ti, k nimž se budou počítat
Ti, kteří neodejdou
Ti, kteří tvoří tento řád

Otroci lesa a černého mrazu
Dělníci ledu
Dělníci ledu

Každý den tam svorně pracují
Tak, jak jim káže zimní moc
Jejich zpěv pak také svorně zní
Když les svírá šeroskvoucí noc

Pod rukama mocná roste věž
Věž, s níž se šíří šedý svit
Věž, která slunce zastíní
Věž, v které pán se chystá dlít

Otroci lesa a černého mrazu
Dělníci ledu
Dělníci ledu

Cítím všude mezi kmeny stín
Za bouří plane k nebesům
Svojí prací se mu pokloním
Mé dílo ať zpevní temný trůn

Cítím, že již brzy přijde den
Den, kdy věž vroste do mraků
Den, který čeká každý z nás
Den, kdy duch vstoupí ve svůj dům

Cítím, že se blíží lesem Pán
Ten, který dýchá skrze zem
Ten, jemuž tělem bude věž
Ten, který bude vládnout všem

Pán, který rozdal kladiva
Pán, který mluví skrze led
Pán, jenž káže, co postavit
Pán, jemuž bude patřit svět

Otroci lesa a černého mrazu
Dělníci ledu
Dělníci ledu


8. OF SCORCHED BLOODWINGS / OUTRO

(Instrumental)