Svardenvyrd : Obyčej Slunovratu
Тексты песен
1. JARNI PROBUZENI
Dusivá síla sněhové ruky slábne,
Paprsky slunce na zem dýchají.
Jak věčnost zdálo se to období chladné,
Světlo a teplo ve hýčkají...
Potoka pramen sílí,
Vítr se prohání krajinou,
Prastarý les ji nebude bílý,
Zima odplula s Moranou...
Hejna ptáků se vrací domů,
Jejich křídla les přikryla,
Hnízdy obsypou koruny stromů,
By zde dalí rok proila...
Na tváře dýchá mi chladivý vánek,
Se stébly trávy si bude hrát,
Zvířatům ukončil i zimní spánek,
S příchodem Jara začíná slunce hřát...
2. LETNI ZAR
Slunečním árem země je souená,
Voda v potoce před zraky mizí,
Některým poutníkům smrt je souzená
na věky budou trýzněni ízní...
Zlatý kotouč rozhavil kameny,
Jeho zář rozsévá zhoubu,
Na suchých lukách lehají plameny,
Vichr jest vůlí boího soudu...
Za kopci nad lesem mračna se zjevila,
Nebem se nese hromu dunění,
Voda z nebes zemi vzkřísila,
Mocní bohové dali nám znamení...
Naposled blesk k zemi sjede!
Naposled hrom ticho prolomí!
Naposled déť s ohněm bitvu svede!
Naposled nás bouřka ohromí!
3. ZALOZPEV PODZIMU
Není to dávno co hvězdy z nebe padaly.
Jedna za druhou se míhaly a slunce sláblo,
Zezlátlo a vzduch je plný pavučin.
Chladný vítr se zvedá a na kraj padá stín...
Tesknivá edá mračna oblohu zakryla,
Kadá chmura jakoby stokrát tíila.
A ze zlatých barev jenom eď,
Ve usíná a zmírá, jen pohleď...
Vude jen smutek a ponurá mlha,
Nad blaty opar edavý.
Ve změti mylenek těko se hledá,
Mne u dál hledat nebaví.
Ve změti mylenek těko se hledá
A na trůn nálady smutek usedá...
4. MRAZIVY POLIBEK PANI ZIMY
Zas je tu zimní slunovrat
A vude sněhu dosti.
Mráz počal krutě kralovat,
Zima a chlad a pratí kosti...
Poryvy větru smetají sníh
A odhalují lidská těla.
To není vítr, to její smích,
Jak chladná jsi a krásná celá...
První sníh napadl,
Dávno ji tomu.
Čekám a přijde sem,
Do mého domu.
Celý rok čekám Tě,
Zoufám si dost.
Přijď, paní, ke mně blí,
Cítím tvou zlost
Na černé obloze bez mraků,
Tisíce chladných světel září.
Nemohu dospat přítího soumraku,
A znovu oči mé Tě spatří...
U cítím dech Tvůj,
Zahalen přikrývkou sněhu.
Pojď blí, na prahu nestůj,
Cekám Tvou ledovou něhu...
Ne!Nechci a nesmím spát.
Víčka mi těknou pod tíhou viny.
O Tobě, paní má, nechám si zdát.
Usínám v objetí paní Zimy...
Dusivá síla sněhové ruky slábne,
Paprsky slunce na zem dýchají.
Jak věčnost zdálo se to období chladné,
Světlo a teplo ve hýčkají...
Potoka pramen sílí,
Vítr se prohání krajinou,
Prastarý les ji nebude bílý,
Zima odplula s Moranou...
Hejna ptáků se vrací domů,
Jejich křídla les přikryla,
Hnízdy obsypou koruny stromů,
By zde dalí rok proila...
Na tváře dýchá mi chladivý vánek,
Se stébly trávy si bude hrát,
Zvířatům ukončil i zimní spánek,
S příchodem Jara začíná slunce hřát...
2. LETNI ZAR
Slunečním árem země je souená,
Voda v potoce před zraky mizí,
Některým poutníkům smrt je souzená
na věky budou trýzněni ízní...
Zlatý kotouč rozhavil kameny,
Jeho zář rozsévá zhoubu,
Na suchých lukách lehají plameny,
Vichr jest vůlí boího soudu...
Za kopci nad lesem mračna se zjevila,
Nebem se nese hromu dunění,
Voda z nebes zemi vzkřísila,
Mocní bohové dali nám znamení...
Naposled blesk k zemi sjede!
Naposled hrom ticho prolomí!
Naposled déť s ohněm bitvu svede!
Naposled nás bouřka ohromí!
3. ZALOZPEV PODZIMU
Není to dávno co hvězdy z nebe padaly.
Jedna za druhou se míhaly a slunce sláblo,
Zezlátlo a vzduch je plný pavučin.
Chladný vítr se zvedá a na kraj padá stín...
Tesknivá edá mračna oblohu zakryla,
Kadá chmura jakoby stokrát tíila.
A ze zlatých barev jenom eď,
Ve usíná a zmírá, jen pohleď...
Vude jen smutek a ponurá mlha,
Nad blaty opar edavý.
Ve změti mylenek těko se hledá,
Mne u dál hledat nebaví.
Ve změti mylenek těko se hledá
A na trůn nálady smutek usedá...
4. MRAZIVY POLIBEK PANI ZIMY
Zas je tu zimní slunovrat
A vude sněhu dosti.
Mráz počal krutě kralovat,
Zima a chlad a pratí kosti...
Poryvy větru smetají sníh
A odhalují lidská těla.
To není vítr, to její smích,
Jak chladná jsi a krásná celá...
První sníh napadl,
Dávno ji tomu.
Čekám a přijde sem,
Do mého domu.
Celý rok čekám Tě,
Zoufám si dost.
Přijď, paní, ke mně blí,
Cítím tvou zlost
Na černé obloze bez mraků,
Tisíce chladných světel září.
Nemohu dospat přítího soumraku,
A znovu oči mé Tě spatří...
U cítím dech Tvůj,
Zahalen přikrývkou sněhu.
Pojď blí, na prahu nestůj,
Cekám Tvou ledovou něhu...
Ne!Nechci a nesmím spát.
Víčka mi těknou pod tíhou viny.
O Tobě, paní má, nechám si zdát.
Usínám v objetí paní Zimy...
Тексты песен добавлены KPKing - Изменить эти тексты песен