1.Pokles Do Temnot Kanalizacnich Hlubin:

Pokles do temnot kanalizaèních hlubin

Poklesnìme do temných prostor stok!
Ponoøme se do odpadních vod!
Mocný Pán Èistírenský, vládce šedi království
a vážený Syn Poklopù, pøedstavitel významný.

Ponoøme se s nimi do tajù pod mìstem!
Vítejme ve svìtì, kde je svìtlo neznámé!
Poklesnìme do temných prostor stok!
Ponoøme se do odpadních vod!

Tady je místo smrti všech nepoctivcù,
jejich mrtvá tìla hnijí v odpadní vodì.
Vyznavaèi kristovy kteøí pøežili,
z donucení sežrali naše gumáky.

Však našli se další kdo zradu zpáchali,
èistírnenští vládci jsou zas rozzuøeni,
ti zmetci pocházejí z vodárenské oblasti,
tam odtud by nikdo z nás zradu neèekal.

2.Vodárenská Mafie:

Vodárenská mafie

Do posvátné místnosti stokou kroky vést,
zdravit Pána z Èistírny pøes
posvátnou hromadu kanalizaèního hnoje.
Betonový chrám hrùzný pohled odkrývá,
kdo nezvaný zde vyøádil se?
Veškerý odpad pøeházený,
hák na poklopy ukradený,
meditaèní lože pošlapané,
jen lampa a hromada jsou nedotknuté.

Mafie z vodárny neprávem vkroèila,
mafie z vodárny neprávem znesvìtila
posvátné místo pitnou vodou.

Zrada odvrácené strany špíny.
Již nelze znovu vysvìtit opuštìnou
posvátnou hromadu
kanalizaèního hnoje.

Mafie z vodárny neprávem vkroèila,
mafie z vodárny neprávem znesvìtila
posvátné místo pitnou vodou.

Všechny síly skryté v šedých vodách
vlnu zloby rozpoutají proti vodárenským bestiím
a proti jejich vládkyni.
Každý z vìrných stokám váleèný plán zplodí,
nejvyšší Pán rozhondne, kdo koho musí zabít!

3.Prijezd Vévody Z Libkanu:

Pøíjezd Vévody z Libkanu

Ze stok nejhlubších, mezimìstských,
dunivý rachot zní, daleké volání.
Návštìva vzácná z mìsta Liberce,
vládce tamních kanalizací.

Syn Poklopù:
Jsi už oèekáván, Vévodo z Libkanu,
v jedné naší stoce ti chystám domov tvùj.
Darem od nás pøijmi, prosím, èást šedi království!
Tak jako sám Satan, jsi pro nás nejcennìjší.

Pøíteli ze stok severních,
v tomhle kraji došlo ke zradì pøíšerné.
Má matka Paní z Vodárny dala rozkaz proti nám,
její "èistá" mafie nás poškodila.

Mùj bratr Mistr Jímaè, na vìky s ní spøíznìný,
teï zcela na dnì jímky jek bez duše umírá.
Na pøání té zrádkynì mu odebrali potravy,
bez bahna je jeho život jako voda bez špíny.

Mùj otec Pán z Èistírny, v lásce tìžce zklamaný,
krutì truchlí v hlubinách vyhnívacích nádrží.
Jen Satan ví jak dlouho smutek jeho vydrží.
Však já vìdìl co skrývala, teï zbyl jsem jediný.

Proto vítám tì mùj pøíteli, Vévodo z Libkanu.
Díky že vèas vyslyšels, prosbu mou o návštìvu.
Mùj bratr, otec ani Ing. Möbius,
nikdo z nich teï není schopen, Vodárnì se postavit.

Vévoda z Libkanu:
Už chápu Syne Poklopù, proè jsem vážil cestu do Plznì,
Pomohu ti rozpoutat válku proti Vodárnì.
To samozøejmost vcelku zøejmá, mᚠmou plnou podporu,
jen mi ještì vysvìtli, kdo je Ing. Möbius!

Syn Poklopù:
Ty neznᚠvelkého pražského kanalizaèního vìdce, Ing. Möbia?
Opravil všechny stroje ve staré pražské èistírnì v Bubenèi.
Ochránil pøed rozkradením celé zaøízení,
teï slávou oplývají ty skvosty muzeální.
V tom tkví jeden z dùvodù, proè mám v nìm zalíbení.
A nezlobím se, když nemá èasu pro moje válèení.

Vévoda z Libkanu:
Už chápu, kdo vìzí za jménem tím,
Až bude po boji, tak se seznámím.
A ty Syne Poklopù jsi pìkný šílenec,
tak je to správné, tak to má být.

Syn Poklopù:
A teï si všichni držte svoje gumáky,
nebo? jsem se dostal do šedé nálady,
s Vévodou z Libkanu plujeme do bitvy,
za chvíli na vodárnu zaènou padat poklopy.
War!

4.Zurivy Monolog Syna Poklopu (Zniceni Vodárny):

Zuøivý monolog Syna Poklopù

Já, Syn Poklopù, rozzuøen do šílenství,
vodárnu srovnám se zemí, jménem mistrù kanvodství.
Já, matku vlastní, však kdo ví zda,
prokouknutou mìl, nikoliv jak pøíbuzní.

Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrùm z èistírny!

Teï vidíš, otèe, co z ženštiny tvé uzrálo!
Už je to tady, bratøe, tys lezl zrádcùm do zadku!
Jen se dobøe podívej, co s tvojí jímkou provedli!
Musíme držet pospolu, a? už není marné snažení!

Ve jménu Satana, rozpoutejme peklo.
Už se v mých pøedstavách rodí šedé výjevy.
Krásné modré nádrže, èím tak rychle èernají?
Není to náhodou odpadní voda?
Mrtvé ryby naházíme do vodárenských objektù.
Už nehodlám dál naslouchat tìm vodárenským blábolùm.
Šedé krysy sežerou zbytky vodárenských konstrukcí.
Pøedpovídám vìènou skázu vodárenské mafii.

Tak jako dávno pøed èasem jsme svatou chátru topily,
stejný konec pøipravíme podvodníkùm z vodárny.
Nelze vìøit nikomu, kdo má tlamu plnou èistoty.
Všechny tyhle bestie èeká voda ze stoky.

Smrt lidem z vodárny!
Smrt i vrchní zrádkyni!
Jen slávu mistrùm z èistírny!

Ze všech stran na vodárnu síla špíny útoèí.
Zhora stavby drtí železné mé poklopy.
Do køiš?álové vody teèou èistírenské splašky,
Sabotហto spáchaná ve jménu šedé pravdy.

5.Procitnuti Pána Z Cistirny (Zabiti Vodárenské Pani):

Procitnutí Pána z Èistírny (poráØka hlavy vodárny)

Pán Èistírenský:
Už otevøels mi, synu, oèi mé,
tu ženskou znièíme.
Už vyplouvám ze svých nádrží,
v mysli mi døímá rozhodnutí:
Zabít!

Vždy byl jsi, synu, odvrácen,
ty jediný jsi pravdu znal,
Já lživou láskou oslepen
a na tu tvou zapomínal.

Stydím se za svojí slepotu,
i já se musím uèit z chyb,
díky ti, že zùstals vìrný
kanalizaènímu království.

Právì tvojí zbraní, synu,
právì tou já zabít chci
A? jeden ze tvých poklopù
klesne na hlavu vodárny.

Syn Poklopù:
Já tu køeplavici rozdrtím
s radostí nesmírnou, otèe.
Èekal jsem jen na tvé svolení,
No a teï ještì ty, Mistøe Jímaèi.

Mistr Jímaè:
Slyším vás už dosti dlouho rozmlouvat o vodárnì
Od života ve stokách už nièeho se nedoèkám.
Z mojí jímky navìky ztratilo se bahno vzácné,
Louèím se s vámi všemi, nebo? hlady umírám.

Syn Poklopù:
Brtøe, né!

Mistr Jímaè:
Uh. (umøel)

Syn Poklopù:
Néééééééééééééé.

Pán z Èistírny:
Nadešel èas, synu,
Nadešel èas, zabíjej!

Vévoda z Libkanu:
Taktéž ti radím, pøíteli.
Vždy? ona nese vinu za smrt tvého bratra.

Sleèna voda:
I jako køehká dívenka,
teï promluvit musím,
naše prolhaná mátinka,
ta a? už nikdy nezajeèí.
Pitná sestra a? jde s ní,
byla jen její souèástí,
vím jako že se jmenuji:
sleèna Odpadní voda.

Syn Pokopù:
Tak dost už s tìma klávesama,
tohle je black metal odpadních vod.

Sleèna voda:
Tož dobrá bratøíèku, já toho zanechám,
a? hudba z èistírny zní už jen na kytarách.

Syn Poklopù:
Vy jste se všichni ale rozøeènili,
až teï, když smrt postihla jednoho z nás.
No tak podívej se, matko, vzhùru nad hlavu.
Tomuhle já øíkám poráøka hlavy vodárny.

Paní Vodárenská:
ááááááááááááááá

6.Sedá Pohrebni Zvradla:

Šedá pohøební zvradla

Ve starých stokách pod spláchnutým prachem
Pohøební jsou larvy deroucí se zvradlem
Tam pohøbené jsou duše obìtí naší moci
Smrti v odpadní vodì se neubránili

Zvradla jsou šedá, zvradla jsou strašná
Nepøejte si nikdo, zvradla ta šedá
Nechtìjte být nikdo pohøebený na zvradlech

Pohøebištì vyznavaèù Krista
Pohøebištì vodárenského zla
To jsou ta místa ve starých stokách
To jsou ta zvradla, pohøební

Utopili jsme køes?anskou víru v odpadní vodì
Zasypali jsme vodárnu kanalizaèními poklopy
Paní z Vodárny dostala poklopem pøímo do hlavy
Koho asi pøíštì zabijí Èistírenské síly

Pohøebištì vyznavaèù Krista
Pohøebištì vodárenského zla
To jsou ta místa ve starých stokách
To jsou ta zvradla, pohøební

7.Cosi Podivného Se Stalo Ve Stoce:

Cosi podivného stalo se ve stoce

Na èásteèce plující odpadní vodou
zaèal záøit malý modrý plamen
Stìny stoky byly osvíceny neznámým svìtlem
Obrátil se smìr toku èerné hnijící vody

Tvar hladiny neodpovídal zemské tíži
Perlivé prameny víøí vodu ve stoce
V nìkterých místech se dìje nevídáno
Voda sama obtéká prázdné vzduchové pøekážky

V nìkterých stokách pøestali platit pøírodní zákony
Nesmírné scenérie vznikají v chladném vzduchu
Závoje ztuhlé odpadní vody protínají chodby
Voda se zaèíná vytrácet ze dna stoky

Podzemní svìt se podivnì zmìnil
Celý prostor jest prostoupen šedým vláknem
Malý modrý plamen se rozmáhá do šíøe
Spaluje všechen odpad zbylý na dnì

Pukají betonové stìny kanalizaèních místností
Železné tyèe prorážejí pevná odpadní monstra
Prostorem létá zmìï šedomodrých cárù
Z modrého ohnì jest pevná èerná skála

Tìžký poklop se propadl i s celou obruèí
Strhl s sebou dolù obrovské kusy zdiva
Mocnì dopadl na dno pøièemž uvolnil svìtlo
Pak sám se postavil a vznesl se do výše

Poklop se sám vydal do chodby
Strhává s sebou veškeré bohatství
Na dno se vrací odpadní voda
A zase nabrala správný smìr k èistírnì

8.Jen Pro Stoky Chci Zit:

Já pro stoky chci žít

Mùj život provázejí již asi sedmý rok
Jak silnì zbohatl v nich já to neslýcháno
Tìch pøíbìhù a dobrodružství nepoèítáno
To? vìøte nebo nevìøte já vìrný jsem stokám

Všechny stoky z mìsta noci pojmou vody hektolitry
Všechny stoky smìøují do sídla Pána z Èistírny
Jen pro stoky já chci žít
Všechny stoky splavují šedé vody odpadní
Stoky pro mì znamenají vysvobození
Jen pro stoky já chci žít

Z šedého všedního svìta nad zemí
Do ještì vìtší šedi za šera unikám
Slyším jen šum vody poklopù dunìní
Cítím chladný zápach ten sílu dodává

Navracím se zas a zas do temných místností
Mají v sobì jakési kouzlo já ho objevil
Já dal stokám duši a jiní dali beton
Bùh skvostù odpadních je sám èistíren Pán

Všechny stoky z mìsta noci pojmou vody hektolitry
Všechny stoky smìøují do sídla Pána z Èistírny
Jen pro stoky já chci žít
Všechny stoky splavují šedé vody odpadní
Stoky pro mì znamenají vysvobození
Jen pro stoky já chci žít

9.Throne Of Satan (Bonus):

Throne of Satan

Hell, darkness and fire
Black storms of Satan
Unholy power in flames
Throne of Lord Satan

Funeral of christian souls
Realm in the name of Satan
A Satanic infinity
End of heavens kingdom

Satan - Lord
Satan - Master
Satan - God
Satan - Father

Lords, devils and gods
Lucifer, Satan and Moloch
Unholy power in flames
Throne of Lord Satan

Evil, darkness and shadows
Throne of Lord Satan
Demons and dragons in fire
Eternal world of Satan

Satan - Lord
Satan - Master
Satan - God
Satan - Father

Satan - Pán
Satan - Mistr
Satan - Bùh
Satan - Otec

10.Ustredni Hrbitov (Bonus):

Ústøední høbitov

Kolem høbitova ústøedního
táhnou se cesty bezejmenné.
Každého rána nedìlního
pøichází staøena v hroby temné.

Hrob mocný si chystá pro sebe,
když vidina hrùzná ji pøekvapí.
Obraz na hrobì jejího muže
zmìnil se v hlavu praseèí.

Hrùzou staøena na zem padla.
Zrak matný-jinam pohlédla.
Na cizích hrobech též prasata,
s výkøikem dìsivým omdlela.

Pøíští den správci høbitova
zjistili stav mrtvé staøeny.
Halucinace jí spatøená
stala se jevem pravdivým.

Provalilo se to šílenství:
Každý mrtvý èlovìk co pohøben tady,
v prase se zmìní jeho podoba.
Foto na hrobech-praseèí hlavy.

Jak našli staøenu mrtvou na hrobu,
szjistili hlídaèi hrùzy pekelné.
Tìlo té báby je v okamžiku
v praseèí podobu promìnìné.