1. Visutá Stoka Smrti:

Visutá stoka smrti Ve výši neskuteèné vysoko nad mìstem Dílo vodohospodáøské visutá stoka Obraz její nièemu není podoben Vìèný obdiv pravda je jistì zasloužen Do stoky této vstoupili jsme já a pøítel mùj Do prasklin ve zdech umístili cosi jako hnùj Výbuchu ten pøíèinou už brzy musí být Již v této chvíli mùžeme o smrti pøestat snít Nálože jsou pøipravené Vracíme dolù na zem Zùstali tam však zneèištìné Naše zelené gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky Hloboko pod vratkou visutou stokou Stojící na prohnilých døevìných sloupech Tam stavení se nachází s církevní chátrou Z toho co stane se bodou lapat dech Tisíce køes?anù slouží mši svatou Tisíce køes?anù slouží mši svatou Teï už se rovnováha klátí Døevìné klády všude praskají S dìsivým rachotem stoka se boøí Tìžké kusy betonu na kostel padají Tisíce køes?anù slouží mši svatou Tisíce køes?anù slouží mši svatou Kusy støechy trámy betonové panely Na hlavy vìøících a bezmocných padají A už letí voda zatéká do chrámu Zmetkové už nevìøí na boží záchranu Mnozí už se vzdali snahy Plesají naše srdéèka Mezitím též dopadly Naše shnilé gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky Dobøe poslouchejte je konec ježíškù Odporné svatých mrtvoly teèou do stok podzemních Ze svìta je odstraní nový vìèný bùh Vládce všech stok a èistírny vod odpadních Tisíce køes?anù topí se ve špínì Tisíce køes?anù umírá ve vodì Vyznavaèi Kristovi kteøí pøežijí Pøejdou k nám na víru v Pána z Èistírny Kdo ještì jednou pomyslí na spásu Ježíšem Ten bude navždy rozdrcen tìžkým poklopem Ti kdož chtìjí odèinit Posvìcené zloèiny Ti musí žrát Žrát naše gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky gumáky

2. Kanalizacni Peklo Ve Viru Cerné Vody:

Kanalizaèní peklo ve víru èerné vody Na ponuré mìsto padají nièivé pøívaly deštì Proudy vody sbírají s sebou špínu z ulice Do železných vpustí se valí smìs prachu a vody Ve stokách vyzdìných už se žení všechny pøíšery Letní noc Je pøíšerná bouøe Tøeste se krysy O vodu není nouze Živel pekelný ovládá odpadní stoky V proudu smrtícím boøí se nepevné chodby Dìsivì duní poklopy dole se valí voda Masivní vlna špíny se øítí k èistírnì Lidé zvíøata neopatrná Probouzí se ze sna Èas stok nastává Vìøte v sílu vody má nesmrtelnou duši Vìøte v sílu špíny ve vodu odpadní Obra?te své myšlenky na šedou víru Mocný Pán z Èistírny je nejvyšší z bohù V malých stokách zvyšuje se nebezpeènì hladina V nižších místech plné jsou a støíká voda z poklopù Rozpadá se zdivo staré a zemì už se propadá Každá bytost ze stoky se blahem rozplývá Pøistupte k nám Otevøete poklopy Však nikdo nesmí sám do nebezpeèné stoky Sestupte níž Ponoøte se do vody Doplujte blíž Pánovi z Èistírny Vìøte v sílu vody má nesmrtelnou duši Vìøte v sílu špíny ve vodu odpadní Obra?te své myšlenky na šedou víru Mocný Pán z Èistírny je nejvyšší z bohù Hrùzné peklo šedé vody vládne pod zemí Nekoneèné masy špíny proudy odpadní Plné jímky bahna rezavìjící møíže Neobyvatelné místo pro køes?anské duše Kanalizaèní peklo ve víru èerné vody Utopené zmetky splavují mocné pøívaly Rozpuštìné kosti klesají na dno stoky Nevítané potvory už zdárnì vyhnívají

3. Cerná Stoka Je Hrobem Vsech Svatych

Èerná stoka je hrobem všech svatých Tady v chladu, vìèném stínu kde zmetkù šedých je svìt kde spadá den do temného víru kde vládne odpadní hnìï Jímací prohlubeò ze starých èasù naplnìna po okraj páchnoucí šedí Otevøen je prùchod do èerných hrobù z té odporné cesty návratu není Èerná stoka je hrobem všech svatých Potupnì skonèili ve vlastních splašcích V tìchto podzemních tajemných stokách Nalezlo smrt mnoho vìøících a svatých Ostatky ukryté jsou hluboko v chodbách Pod tlakem pøetìžkým ve vodách odpadních Pod hromadami špíny jsou pohøbeni lidé Ti kteøí víru v krista vyznávali Bezmocní byly sluhové bez duše Odpadní vody jim životy vzali Èerná stoka je hrobem všech svatých Potupnì skonèili ve vlastních splašcích Už zavøené jsou železné poklopy Navždy jsou ztraceni ve stokách hlubokých Všichni na Ježíše dávno zapomìli Jeho vìrní pøíznivci spí ve vodì odpadní

4. Klenba Prokleté Kanalizacni Stoky:

Klenba prokleté kanalizaèní stoky Ve skrytém prostoru kanalizaèním Pod zdivem prastarým glazovaným Tam šedá stvoøení ve vodì plují Ty chodby nelítostné silnou moc mají V podzemí nevábném bloudí temná stvoøení Jejich tìla skládají se pouze z vod odpadních Návštìvy nepozvané krom potkanù pùvodních Budou potøísnìné odpadem zašedlým Ukrutnou cestou se linou vlhké páry S neuvìøitelnou mocí vnikají do spáry Postupnì narušují pùvodní tvar klenby A pøi bouøi na svìtì vnìjším je peklo pod zemí Klenba prokleté kanalizaèní stoky Klenba prokleté kanalizaèní stoky Když nezkušený èlovìk zavítal tam do kanálu Pøed sebou on zaslechl pøíšerný to poprask To zboøila se stoka zøítila se do sebe Pak zdìšený se obrátil a hrùza Ve druhém smìru chodby padající cihly Beznadìjná situace není cesty ven Žhavý pot prosákl se z tìla neš?astníka Teï nepomùže ani vládce všech èistíren

5. Já Pro Stoky Chci Zit:

Já pro stoky chci žít Mùj život provázejí již asi sedmý rok Jak silnì zbohatl v nich já to neslýcháno Tìch pøíbìhù a dobrodružství nepoèítáno To? vìøte nebo nevìøte já vìrný jsem stokám Všechny stoky z mìsta noci pojmou vody hektolitry Všechny stoky smìøují do sídla Pána z Èistírny Jen pro stoky já chci žít Všechny stoky splavují šedé vody odpadní Stoky pro mì znamenají vysvobození Jen pro stoky já chci žít Z šedého všedního svìta nad zemí Do ještì vìtší šedi za šera unikám Slyším jen šum vody poklopù dunìní Cítím chladný zápach ten sílu dodává Navracím se zas a zas do temných místností Mají v sobì jakési kouzlo já ho objevil Já dal stokám duši a jiní dali beton Bùh skvostù odpadních je sám èistíren Pán Všechny stoky z mìsta noci pojmou vody hektolitry Všechny stoky smìøují do sídla Pána z Èistírny Jen pro stoky já chci žít Všechny stoky splavují šedé vody odpadní Stoky pro mì znamenají vysvobození Jen pro stoky já chci žít

6. Vyznamné Kanalizacni Osobnosti A Prisery:

Významné kanalizaèní osobnosti a pøíšery Pán Èistírenský - Nejmocnìjší vládce všech stok a èistírny odpadních vod Paní Vodárenská - Nádherná ženština zrozená v jasnì èisté vodì vodárenských nádrží Lidé její vodu náramnì zneèiš?ují a tímto ji promìòují ve vodu odpadní Díky lidem tedy došlo ke splynutí Nejvyšších postav vodních panství Pán Èistírenský a Paní z Vodárny spolu splodili odpadní potomky: Syn Poklopù - Pøíšera zahalená v závoji poklopù je zakrytá Mistr Jímaè - Nejstarší syn Pojídá naplavené bahno ze své jímky Bratøí Èesle - Navzájem svaøená železná dvojèata na pohled odporná Møížovité zrùdy zachytávající Pøed èistírnou velké neèistoty Sleèna voda - dívka z potrubí Leè má dvì duše ani jedno tìlo Tvoøí ji jen voda pro jednu duši pitná A nejkrásnìjší sleèna je voda neèistá

7. Rozhovor I:

Rozhovor I Syn Poklopù: Otèe mùj z èistírny já udøen jsem a bezradný Nad místností starobní já poklop našel zarezlý Snažil jsem se ho vyzvednout Však nemohl s ním ani hnout Dej mi prosím radu drahou kterak poklop vytrhnout Pán Èistírenský: Synu mùj litý z železa Tìžkou cennost vìru našels Ten poklop nebyl zvednutý po dobu mé vlády žel Neznám zpùsob zcela žádný Pokoušej se sám a sám Pokud tento úkol splníš Øád vládce vstupù ti dám Syn Poklopù: Díky otèe za chabé rady pøíštì chtít nic nebudu Vyhrotím se na poklop tady jinde jich jistì naleznu mnoho Pán Èistírenský: Hladina høíchu ti už pøetéká Drzý jsi nejmladší synu Vùbec nic tì nezajímá Jen tvá sbírka poklopù Vykrádᚠje ze všech ulic Vždy? já z toho hrùzu mám Do tìch dìr padají lidé A vìøí že to já dìlám Mistr Jímaè: Nech být otèe mého bratra ještì z toho nemá rozum Jen jak roste ta jeho velká poklopù to hromada Syn Poklopù: Nepodceòuj Jímaèi nepodceòj duši mou Žer si to své shnilé bahno A mì si nevšímej Mistr Jímaè: Drzost tvá bratøe nezná mezí nesnaž se mì rozzuøit Køivdil jsem ti to mì mrzí teï považ máš-li promluvit Syn Poklopù: Jistý si buï že promluvím troufalost má ta je velká Nedoufej že ti odpustím to si zapiš do bahna Pán Èistírenský: Nehádejte se dìti moje Kdyby tohle zaslechla Vaše milovaná matka Paní Vodárenská Nechtìjte tím mojí ženu Pøipravit o èerstvou špínu Syn poklopù: Já na vás poklop házím Mistr Jímaè: A já jím shnilé bahno

8. Rozhovor II - Satanovy Kalové Hody:

Rozhovor II - Satanovy kalové hody Paní Vodárenská: Dítka má odpadní vodou odkojená Proè vìèné hádky vládnou vám Syn Poklopù: Zatrodlenì u všech poklopù a kanalizaèních pøíšer Pochop matko jednou provždy mé kovové myšlenky Zatracenì vyslyš má slova a dlouho pøemýšlej Sama øeklas èím odkojen já však ty jsi jiná ty jsi pitná Paní Vodárenská: Synku neèistý sbírej si své poklopy Vidím že smysl nemá marné mé snažení Mistr Jímaè: Možná ale já pøesto že se živím kalem Více než syn poklopù Ke spøíznìní dospívám Pán Èistírenský: Slyšíš tohle ženo má to jsou slova muže Paní Vodárenská: Ano drahý Jímaè nᚠje duchem na výši Pán Èistírenský: Na poèest tvé dospìlosti Mistøe Jímaèi Chystáme ti Satanovy kalové hody Mistr Jímaè: Ach jaká krása pro mojí duši zèernalou Kalné díky rodièové z úpraven vod Paní Vodárenská: Pozveme na oslavu všechny tvé bratry I vìèná sleèna voda spatøí tvojí hostinu Bratøí Èesle spokojenì pochytají špínu A jeden ze svých klenotù ti dá Syn Poklopù Syn Poklopù: Jak tohle mùžeš matko vùbec vyslovit Na mojí sbírku prackou nikdo nesáhne Já hledím si bohatství rychle rozšíøit Na kalové hody jít to ani mì nehne

9. Dést Kanalizacnich Poklopu:

Déš? kanalizaèních poklopù Dlouhotrvající déš? kanalizaèních poklopù Na stromy domy padají kanalizaèní poklopy Prùtrž mraèen nesmírnì neobvyklých obsahù Shùry na zem øítí se též težké kusy odlitkù Na svìt seslal prokleti vážený Syn poklopù Vyhrocený bratrem svým ze zlosti na jeho hnùj Žádné hody kalové již neuskuteènìny Celá jímka zasypána železnými poklopy