1. VESTBA LIBUSINA

Skály, háje, lesy
Brázdí družina
Libuše zvané kněžny
Krajem věštby věštila
V posvátném ohni
Kouzla vzácných bylin
Magické jako krev
Panenských dívčin
Počala věštit
Dobré i zlé časy
Příchod rytířů
Ovládající masy
Zničení hradiště
Rozesmutnění krajin
Helmy, meče, zbroj
Ve znamení kalich

Avšak až bude zle, hoře těto krásné
Naději si v sobě nikdy neuhasne
Mocnými duchy chráněny budiž osady
Ležící pod stínem liliové hory

Kraj to jest magický, vyřknutá proroctvi nechť naplní osud Náš
Věštění libuše vetknuté do duše odhalí lidskou zášť
Krista či jidáše, chudého boháče prozradí falešná tvář
Věštba se naplní pro dobré stvoření, jině čeká plamenů zář
Zaburácelo se kolem, shromáždění zvedlo své ruce k nebi


2. AZ LISTY ZRUDNOV

Teď bude jinak! já jsem přísný pán
Truhlice své naplním, kateřina chabě vládla vám
Proháněl se panstvím na koni
Běda tomu, co nesloužil na poli
Ránou bičem by uděřil
Dost je cimburku tvého řádění
Týrání slabých a nevinných
Dobře vím, kod velitelem lapku je
Kod svých činů nelituje
Proklínám tě - pamatuj, že až listy zrudnou půjdeš k čertu i Se svými poklady
Starci plál v očích svatý oheň
Cimburk se po právu kletby bál
Astrologa i vědmu na hrad povolal
Ti nad ní hloupé dumali
Jak ošálit prokletí přemýšlel
Až nápad skvostný vymyslel
Zabrání podzimnímu rudnutí
Poddané otrhat listí donutí
Budo-li listy ze stromu odrané
Nařčení strašlive mine mne
Hle příznačné listnáče větve zvedají
Jsou holé - listí nemají
Teď se podívejte, vy žabaři, můj osude! je po kletbě
Ty vědmo, ty učený astrológu - kochám se nad vaším údivem
Propásl jste poslední šanci na správnou cestu, Jane Balšane
Ano, kletba bude naplněna! hvězdy věští krutou odplatu

Cože?!?! vy odporní otroci hvězd a kamenů, prolhaní podvodníci!!
To nevidíte, že není listu, který by mohl zrudnout
Astrolog pokrčil rameny
Jal se sbírat své listy a prameny
V tom se oknem paprsky slunce protáhly
Na astrologovy listy dopadly
Cimburkovy oči hořící
Hleděly na listy rudě zářící
V červeni slunce se místnost topila
Kletba starce se naplnila
Cimburkovo srdce skonalo
Sklepení poklady pohltilo


3. SMUTNA LASKA RYTIRE LICKA Z LILCE

Z korbelu čumák hořkost sál
Tu náhle vnuknutí mok dal
Svou duši ďáblu zaprodat
Zenu své děti pochovat

Odebraly synka z jara ruce pomsty lačnící
V domě slyšet kromě vzlyků jenom nářky placící
Trestu třeba dokonati do druhého kolena
Proto stále pomsta celá ještě není splněňa

Jdou, až co nohy dají
Nesou to břímě v pustý, širý kraj
Strojí věc temnou jako stín
Krví se plní vnitřky hlav
Cernou...

Nejistotou je sužována mysl toho
Jenž koná v rozporu se svým svědomím
Jsou však i tací, kteří takto
Konají ze své najlepší vůle
A ze svého nejlepšího přesvědčení

Dcera synu, synek dceři
Vedle sebe oba leźí
V šeru svící v měkkém loži
One k němu láskou hoří
Udiv svědků dostaví se
Copak je to za nevěstu
Těla nahá splynou v jedno
Oddávají se incestu


4. IN MONTE LILIORUM

V dávných časech země moravské
Kde rozprostíralo se panství habrovanské
Tam źila sličná salomena
Velkorysá a moudrá kněžna
Aby budoucnost svému lidu zajistila
Sňatkem svůj osud zpećetila
Zprvu vzpurná a pyšná
Hrdost nesouc na prsou
Ale pak ho spatřila
Vládce ze zdenína

Vládce zdenína
Toť on - jan dubčanský
Pevně třímal oteže vlady
Ale laskavostí oplýval
K sobě sdružoval různé řády
Za svobodu vyznání bojoval

Svou odvahou v slovech i činech
Za rovnost ve cíře a bratrstvi
Vydobyl si vážnost a úctu
U Stavů moravských

Pod horou lileckou
Mnohé začalo se dít
S oddaností neochvějnou
Moudrost se tiskla do knih

Dál a dál neslo se poselství
Jednoty bratří lileckých
Však ve svatém společenství

Se mračna stahují
Když zradou spřádají

Teď musíš se vydat ke králi
Není cesty zpět, nemůžeš otálet
A ti, jež zradu spřádali
Soud prý spravedlivý žádají

Zoufalstvím salomena pobledlá
O pomoc pro svého muže volá
Tu obraz rodinný před ní visící
Dává ji znamení, naději sílící
Kolikrát v historii této země
Hlas svobody ohněm měl být umlčen
Ale odvaha roste v dobách beznaděje
Za janem stojí celý moravský sněm

Tak s pomocí moravských stavů
Král výkupné dostává
Vysvobozený Jan se vrací domů
Svou vizi víry bdít nechává


5. PISEN O MORDU

Zastavte se prosím nyní
Mládenci a panny rozmilí
Těž i ctnostní manželé
Plakat bude srdce v těle
V Klenovicích narozený
Rezníkem byl vyučený
Smutný Filip nazvaný
Měl hospodu před lety dávnými
Dvanáct let s manželkou žili
Tři děti na svět zplodili
Ctnostně jich vychovali
K radosti jim byly
Však ale ďábel pekelný
Užitek míti chtěl jiný
Manželství smilstvem zaslepil
Až Filip děvěčce lásku vyjevil
Ach manželi, co děláš
Ze na vlastní krev zapomínáš
Ach manželi můj
Nečiň tak - v srdci mém je rána veliká bolavá

On jí leccos napovídal
Však v měsící září se rozhněval
Nočním časem mordoval
Krumpolcem do hlavy manželce ťal
Děvčátko před ním klečelo
Srdce nožem proraženo
Matku dítěte probudil hlas
Ze se vzpamatovala zas
Chlapeček před ním klečí
S nožem u srdce v křeči
Naposledy i déťátko
Za nožičku vzal to chuďátko
To nevinné nebožátko
Praštil s ním o postel
Až se mu mozeček rozletěl
Všechny je zamoroval - životy jim rozřezal


6. BARINA

Smrt klatí
Lidské životy se bere
Pán mor
Ke svému trůnu zas se dere
Chaos, špína
Těla Vetchá upadají
Strach a bída
Lidé huby zakrývají
Beznaděj
Ve vśech hlavách zrcadlí se
Krysami
Udy lidské odlehčí se
Vánoční
Koledy uź nezazpívají
Ti, kteří
Pánu do očí se dívají

Mrtví tu
Zkrouceně sedí
Ziví vstříc
Novým zítřkům hledí
Zivot a smrt
Na bojišti spolu tančí
Tanec, který
Nakažlivě rozlézá se
Do všech těl
Co v piruetě smrti tančí
Mátožní
Se ulicemi plouží
Výjimeční
Chtěí město zachraňovat
Nakažené
Děvy spěchají orodovat

Zeny k modliní se ženou
V lese sobě odpočinou
Náhle se jim zjeví panna
By jim vody napít dala

Od nákazy bídy moru
Chrání liliovou horu
Duchové síly vyšší moci
Kde pramen tryská od tě noci


7. UROBOROS

(Instrumental)