Interitus (CZ) : Deborah
Letras
Balada
V očích démona vidím svou vlastní krev
srdce hlubinu naplnils dřevěným kůlem
pohřbil jsi věci, které jsem kdys znal
a víru, víru tu jsi mi vzal
Naději vyrval jsi z mého srdce
jak z dlaní růi poslední
jsem odsouzen bloudit věčností
za svitu hořících pochodní
Strach v očích bez lesku
kroky co padají do ticha samoty
hledám útěchu v ípech stříbrných
ztracen v hlubině vlastního osudu
Kdy déť tančí v korunách stromů
vracím se z hrobu, abych zajal Tvou dui
do Tvého spánku, kde jsi bezbranná
tak nádherně bezbranná lásko
Ach lásko
pohřbila jsem Tě zaiva
a teď jsi králem mých snů
králem snů navěky
Kdy se blíím k Tvému hrobu
cítím jak dýchá
jsem královnou Tvé bolesti
královnou bolesti navěky
Slyím ozvěnu, jak tluče na víko rakve
v dlaních mých je oputěn kří
slzy padají na růe, které
dávno povadlé jsou
Kdy déť tančí v korunách stromů
vrací se z hrobu, abys zajal mou dui
v mém spánku, jsem tak bezbranná
tak bezbranná lásko
Deborah
Podívej se do černého křiťálu
a řekni co vidí
Budoucnost je temná
Deborah, sedla sis na chrámové schody
Deborah, v Tvých slzách utápí se svět
A Tredon do rukou lásku vzal
do dlaní krásu, co zabíjí
a srdce v zajetí jedu jest
Tak řekni jetě co vidí
je-li cesta, kterou osud nepoznal, tak řekni
zda dýku zbarví má krev
Deborah,usedla jsem na chrámové schody
Deborah,v mých slzách utápí se svět
V beznaději a v slzách klopýtá,
vidím smrt, která přichází
Deborah, budoucnost je temná
Já vím, e smrt je tichá
ádné stopy po slzách, já vím, e
jen dýka čeká na mou krev
Spatřil jsem tělo Tvé
na chrámových schodech
chladné jako smrt sama
Pavučiny stínů
V zajetí svíce můj duch zas oívá
ji nejsem tentý, jsem změněn osudem
chci vzkřísit naději, rozetnout svá pouta
očistit tělo od prokletí hříchů
Letní déť proniká mým atem
něně mne hladí, stéká mi po tváři
má mysl plyne, jak řeka staletím
vzpomínky na ivot v pavučinách stínů
Mé růe kvetou černým plamenem
ostré trny na Tvé cestě k poznání
ji nejsi tentý, jsi změněn osudem
ji nejsi tentý, poznal jsi pravdu
Poslední růe
Slunce zapadá a svíce je hoří
pálí do očí zpustlých v obrazu Tvém
poslední růe zbývá rudá jak krev
podávám ji prázdnými dlaněmi Tobě
Pár kapek vína na dně kalichu
smáčím své rty jak polibek, přísaha věrnosti
a meč je v mých rukách, jak déť mé vlastní due
zvedám jej k přísaze věrnosti, odpusť má slova
Strach
Morbidní pravda z druhé strany
pramínek krve a Tvůj dalí ivot
bludný kruh a věčná ikona
svatý obraz, co nebyl nikdy zrozen
Je před bouří a Tvůj čas čeká
namísto strachu jen krkavčí křídla
třinácté pozvání a zahrada snů
deváté zrození a slepá hradba ivota
Pavoučí kněz a doteky snů
věčné rozbřesky uprostřed čekání
prokletí zvonů já slyím své srdce
křik ticha, já volám sám sebe
Utajený Bůh
Bílý oltář, černá záře
ustrnulá tvář, křičící bolestí
Doprovázej mne na kříové cestě
pro mne zpívej tisíceré hosana
zatloukej hřeby do mých dlaní
otevři dui pro mé jméno
přijmi mou smrt
Utajený Bůh, mistr světla
tichý učeň, bezmocnosti
Skrytá pravda, v pěti cípech
obraz cesty, mučedník ivota
Tredon (Deborah part two)
Kráčím detivou podzimní nocí
spadané listí hladí kroky mé
spatřím Tvé jméno, tam hluboko v dálce
s očima v slzách vidím hrob Tvůj
Vidím oči Tvé
vidím oči v slzách Tvých
slyím ústa Tvá
slyím ústa volat jméno mé
Vidím dlaně Tvé
vidím růe v dlaních Tvých
slyím kroky Tvé
slyím , jak se kroky blíí Tvé
Zahrada mrtvých nymf
V zahradě mrtvých nymf
listí padá do útrob země
v zahradě mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradě mrtvých nymf
vidím, jak listí padá do útrob země
v zahradě mrtvých nymf
vidím stát jen sama sebe
V zahradě mrtvých nymf
listí padá do útrob země
v zahradě mrtvých nymf
vidím stát jen sám sebe
v zahradě mrtvých nymf
v zahradě mrtvých nymf
V zahradě mrtvých nymf
mlha padá na hroby smutku
v zahradě mrtvých nymf
vidím odlesky svých vlastních skutků
V zahradě mrtvých nymf
noční vítr tie mi eptá
v zahradě mrtvých nymf
na můj smutek nikdo se neptá
Ledras adicionadas por heresiark - Modificar estas letras