1. CALIBOS

Bahenní vzduch a protivná havěť,
Ve dne je šero a v noci je tma.

Hromadný hrob, jenž nemá paměť,
Vládcem té země je Calibos.

Vraždění, nemoc a jed, ohavný Calibův svět
Bozi jej znetvořili, bažiny ovládat má.

Odporný k líbání ret, pohled má chladný jak led,
Místo dlaně vidlici a přitom srdce hořící.

Bohové často zrůdní jsou,
Oddávají se svým odporným hrám,
Odpor a krása mají se bít,
Calibos - vidlice, Perseus - štít,

V nesnázích Calibos je,
Boj začíná, Perseus jde.

Boj se již odehrává, štíři se za pána rvou,
I družina Perseova, bojuje o dívku svou.

Bohové zábavu maj, každý je gladiátor,
Už jen dva zůstávají, Perseus a Calibos.

Zeus teď dovršil tu věštbu svou,
Nešťastný Calibos potupně zmírá,
Protekční Perseus cestu svou zná,
Po těžkém boji krev z meče si stírá.


2. ZA KRALE

Bouře už se blíží, začíná blesků rej,
Na zteč vojska míří, nádech to zlověstnej.

Nenechaj klid zbraním, už duní salvy z děl,
Na bojištích svádí boj na tisíce těl.

Všichni maj svý pány, za který i zemřít chtěj,
Jenom slova chvály na krále z úst vojáků zněj.

Zástavy a královský erb - znaky svýho krále -
Každý bojovník dobře zná, nutí ho jít dále.

Dusot kopyt koní strach lidem nahání,
poustu jejich polí v plameny promění.

Kruté boje sílí, krev teče potokem,
Chvíle vyčkávání střídá se s útokem.

Všichni maj svý pány, za který i zemřít chtěj,
Jenom slova chvály na krále z úst vojáků zněj.


3. ACHILES

Paprsky slunce hladí tvář postavě v těžké zbroji,
Tvé oči stále hledí tam, kde trójské hradby stojí.

V žilách Ti proudí horká krev a svaly dmí se silou,
Myslí Tvou prodírá se hněv, ostří meče je Tvou vírou.

Díky boží síle Achille,
Díky vodě živé Achille,
Jsi nejmocnější z vojáků Achille,
Přesto Trója bude hrob Tvůj.

Kamenné hradby stojí dál, vzdorují všem Tvým rekům,
Kolik let tenhle boj už stál, nejdelší bitva věků,
Tisíce dní a tisíce nocí, útok za útokem jde dál,
Kdy pochopí, že ne mocí, ale lstí se tohle město dobýt dá.

Svíce už dohořívá Achille,
Jako život odumírá Achille,
V Tróji už šíp Ti brousí Achille,
Z paty Tvé smrt Tě zkosí.


4. VELKOMISTO

Město z betonu a mrtvé šedi ocele,
V zámotku elektrických pavučin.

Džungle divochů, mráz mi běhá po těle,
Když vidím tenhle hnusnej labyrint.

Palby neonů, krásky co prodávají šarm,
Noční barvy s vůní velkých bankovek.

Žebráci z podchodů, lidé, jejichž život je jen klam,
Velkoměsto žije, chytá druhej dech.

Hudba z diskoték, narkoman si s jehlou sní,
O penězích, co znamenají obrovskou moc.

Alergie na dotek, každý hlídá rito svý,
Nad velkoměstem je stále jenom noc.


5. KOZNIK HOOD

Tam do mořských vln zní
Cetné salvy kanónů co s tím
Obsluhy děl touží po návratu domů.

Monstrum z oceli obrovská loď
Pevnost Británie sláva má rub a líc.

Ticho hluboká noc
Všichni naslouchají vlnám
Náhle oheň a blesky ruší noční klid
Loď se poroučí k hlubinám.

Ženy a děti doma na muže čekají
Oni se jim nikdy z moře už nevrátí
Vojáci jsou v tranzu je to jak krutý sen
Dnes ráno se narodil jejich poslední den.

Křižník Hood pohltil jej oceán
Ocelový velikán na dně teď na věky spí
Křižník Hood rakev je ocelová
Věčnost jej ve spárech má ty časy bojů pryč jsou.

Pryč je mnoho let jen racek nad mořem letí
Pryč je onen svět jejich děti mají zas děti.

Tu a tam si snad ještě někdy vzpomenou
Na ten den kdy křižník vedl bitvu svou.

Dobře že už skončil ten krutý čas
Kdy lidi válčili za hodnoty všech nás.


6. IKAROS

Křídla z vosku a péra ptačí,
Touha mozku vzlétnout stačí,
Svou silou létat si světem,
Nad pevninou, pod modrým nebem.

Ikaros - pýcha, pád,
Ikaros - Slunce chtěl znát.

Konečně letí, už křídly mává,
Než se ztratí v dálce prázdna
A stále víš ke Slunci blíž,
Už ho žár spaluje, se smrtí bojuje.

Ikaros - pýcha, pád,
Ikaros - Slunce chtěl znát.

Střípky snů do mraků rozhází,
Poseidon oběť svou nachází,
Moře je čím dál blíž a blíž,
Slunce zná, teď pozná zemskou tíž.

Chtěl znát víc, než znát se dá,
Chtěl mít víc, než jinej člověk má,
Jenom ptáci smí létat do oblak,
Lidé dál sní, jak se jim vyrovnat.


7. JA CHCI BYT SAM

Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou
Vzpomínky jsou místo štěstí náhradou
Je tu bílý den je tu bílá noc
S černou zahradou a malíř maluje s černou paletou
Hrob kde věnce nekladou.

Vzpomínám si na ty chvíle ne náhodou
Nad postelí dívka v bílém s květinou
Trochu pobledlá přesto s úsměvem a slzou průhlednou
Takhle končí jeden sen tvrdým úderem to vím.

Ale proč já já když není žádný lék
Ale proč já já když nemám tolik let
Zivot je krátký chci jít zpátky z těchto bílých stěn
Zadními vrátky chci jít zpátky konec je tu tak běž
Já chci být sám.

Konečně už pravdu znám ona má
Stejnou nemoc jako já umírá
Možná ještě přijde den možná přijde noc
A pak nás ponesou a možná že se někdo ohlédne
To vím.

Ale proč já i Ty já i Ty když není žádný lék
Ale proč já i Ty já i Ty když není nám tolik let
Zivot je krátký chci jít zpátky z těchto bílých stěn
Zadními vrátky chci jít zpátky konec je tu tak běž
Já chci být sám.


8. STRACH

V úplňku měsíce bledou máš tvář
Nemůžeš usnout tlačí tě můra
Nesnášíš tu jeho podivnou zář
Hryže tě svědomí drží tě hrůza.

Třeštíš očima na známé věci
Třeseš se úzkostí a tajíš dech
Vize a představy z jiného světa
Za svoje činy si zasloužíš trest.

V noci tě honí krvavé stíny
Obludní pavouci natáhli síť
Pomalu z tebe vysají život
Horší sny si snad už nemohl mít.

Děsivé příznaky nemůžeš zahnat
Je jich tam kolem tebe stále víc
Skončila nad tebou ochrana boží
Už nemáš šanci už nejsi nic.


9. KRADEZ

Jedem na plnej plyn,
Rychlejší než svůj stín,
Zrcadla na očích má,
Plechovku od coly odhodil do polí
A tak mu další podávám.

Míříme k stopařkám, no tak zastav a bude fajn,
Jsou nádherné, no tak zastav povídám.

Vstupují do vozu, zahlédl jsem kozu,
Jsou jen tak lehce oděné,
Sukýnky skoro ne, kalhotky růžové,
Doufám že budou přítulné.

Mám ruku tam, kde často nebývá,
Má Andrea, své vnady neskrývá.

Zastávka v hotelu, čekám na posteli,
Holky se prý připraví,
Náhle mi dochází, proč holky odchází,
Právě nám s autem odjíždí.


10. SATANOVO INTERVIEW

Cesta se pomalu souká
Jsem již u pekelných bran
Nebezpečí na mě číká
Přede mnou stojí Satan.

Oči má podlité krví
Mikrofon vytahuju
Možná mi poví co ví
Začíná interwiev.

Ďáblů je málo a zla je moc
Na světě brzy začne věčná noc
Jak člověk ustele tak bude spát
Vše se mu vrátí několikrát.

Tak jak se volá tak se ozývá
Kdo stále hřeší se k nám podívá
Nechceme krev a není tu zlost
Každý musí mít tu spravedlnost.

Cesta se pomalu souká
Vrátil jsem se mezi Vás
Zijte jak žít se má to není vtip
Jednou nám všem bude líp.


11. SAMA SI NASLA HROB

Noc je noc všichni jdou spát
Krysy už jdou vylézaj z děr
Na rohu děvka stojí
Zámožný pán nachází směr.

Já noc co noc vidívám stejnou věc
Když pod oknem mým se děvče nabízí
Dlouhé čekání postava přichází
Dají spolu řeč a potom odchází.

Již pátou noc ji nevidím
Pod oknem mým nestojí
Snad má se líp
Našla štěstí po chodníku nechodí.

Potom jednou na náměstí
Na zdi náhle vidím parte
Tu tvář poznávám
Má to holka za sebou
Proto už tam nestojí.

Smuteční průvod kolem mě prochází
Ospalé krysy v něm jdou
Smuteční průvod kolem mě prochází
Děvče na hřbitov vezou.

Hej sama si našla hrob
Hej sama si našla hrob
Hej sama si našla hrob
Hej sama si našla hrob.

Smuteční průvod kolem mě prochází
Měla tak sedmnáct let
Smuteční průvod kolem mě prochází
Znala jen noční svět.


12. AU

Žije si jak na zámku, ať věčně to trvá,
Nemá můry ve spánku a nepřátel nemá,
Na tričku má NO PROBLEMS a vypadá to tak,
Ze se krásně usmívá, když ujíždí mu vlak.

Potom náhle zjistí, že je ráno, ráno,
Ráno, když je na posteli sám,
Jeho stará jinde má ustláno, ustláno,
Nehledej ji, už je o dům dál.

Au, neříkej au, všichni tu jsou, každý Tě pozoruje,
Au, neříkej au, problémy jsou a Ty je musíš řešit,
Au, neříkej au, vždyť na to máš, vždyť nejsi malé dítě,
Au, neříkej au a jdi se bít, když život nejde Ti.

Žije si jak na zámku, už léta žije sám,
Někdy zajde za holkama a někdy zajde k nám,
Na tričku má NO PROBLEMS, ale teď to pravda je,
Kdo má pro strach uděláno všechno přežije.

A když někdy zjistíš, že je ráno, ráno,
Ráno kdy jsi na posteli sám,
Tvoje stará jinde má ustláno,
Ser už na ni, čert aby ji vzal.


13. TV SMRT

Řekni těm hlupákům,
Dřív, nežli spadne most,
Nežli jim lebky na slunci zbělají,
Ze je ta bedna pomalu zabíjí,
Ještě se dívaj ale už mrtví jsou.

Věčnost se otvírá, mrtvá a bezedná,
Ten, kdo již zemřel, může se klidně smát,
Ze prý jsme v bezpečí, válka je daleko,
Jaképak daleko, vždyť země je malá.

Dítě se narodí, otec se usmívá,
V kosmu je díra a stařec umírá,
Vojsko se nalodí, fáma je opilá,
Kde však jsou lidé a kde tváře jsou.

Jsou, už jdou, už jsou tu a chtěj se bít,
Barevné obrázky, nástroje totalit,
Já i ty, i on i oni ví, jak tyhle věci,
Nebezpečné jsou.


14. TERASY

Co je nám do zákazů.
Co je nám do lidí.
Chcem se smát a chceme žít.
Tak to každý cítí.
Ze všech teras činžáků,
Na svět člověk vidí.
A tak spolu hledíme dolů.
Jsou tam pušky vojáků
A lidé, co maj přání.
Zapomenout na válku a žít.
Zbraní proti životu
A láskou proti zbraním.
Žádají jen jistotu nám,
Vzdej jim za to dík.

Jedna z cest je jistá.
A taky dost pohodlná.
Z terasy se dívat na jiné jak bojují.
Za tebe i za kytaru,
Za náš smích za štěstí.
Bojují a někdy i mrtví jsou.

Tak už běž a nečekej.
Spoj s nimi svá přání.
Spravedlnost nevolej,
Musíš za ní.
Tak ty schody seběhni
A nebudeš tam sám.
Svět je obraz konkrétní,
My jsme jeho rám.


15. MACLEOD

Hromy a blesky nad vrcholky skal,
Snad ze všech stran jde Mac Leonův klan,
Ležící postavy, bojový řev,
Sváry a hněv, na zbroji krev.

Jeden z Mac Leodův je tu sám,
Boj se mu stále vyhýbá.

Smrtka se zjevila, Cagen tu je,
Vyráží vpřed, meč vytahuje,
Obrovská síla smrtící zbraň,
Strašlivou ránu mu zasazuje.

Zabitý Conors žije dál,
Jakoby Satan při něm stál.

Conors Mac Leod přátele má, on žije dál,
Oni umírají.
Kde je Breda, kde je Ramiréz,
Nesmrtelní přežívají.

Tak přišly války a změnil se svět,
Je tu Mac Leod i Cagen tu je,
A tak se blíží poslední zteč,
Kdo život svůj vybojuje.

K zemi jde tělo bezhlavé,
Conors odvádí děvče své.


16. NOTORIKUV' SEN

Ještě lok jen hlt a budem, jako vždycky veselí,
Nikdy domů už nepůjdem, nikdy ani v neděli.

Vyhodíme židle, stoly, dáme si sem postele,
Potom budem mezi nimi si s krígly cinkat o sebe.

Pak si dám co já mám rád, dám si jednu zelenou,
Servírka si ke mně vleze, řádím jí pod halenou, halenou.

Ráno, když se probudíme, pingl nám ho natočí,
Na posteli pěkně vleže si každý s kriglem zacvičí.

Je nám tu vesele, je nám tu skvěle,
Nikdo nás nesere, je tu ráj.

Jednou týdně přijdou ženský, vymění nám pyžamo,
Pak to pěkně zapijeme, vždyť to máme zadarmo, zadarmo.

Žákovský si zkontrolujem, jak se nám děti učí,
Hlavně, že nás moralisti s abstinencí nemučí.


17. NEMUZOU

Dobře znám svůj stav,
Když se ze sálu vracím zpět,
Slabý a unavený,
Voda na kávu zas píská do noci,
Vana se mi napouští,
Vička klesají a táhnou mě do spánku,
Vydržím to ještě pár chvil,
Káva pomáhá mi, já zítra mám zase hrát,
Budu-li mít ještě dost sil.

Stále víc a víc si začínám připadat,
Jak nevinný před popravou,
Ze se publikum moji přátelé odvrátí,
A že chodit přestanou,
Casto zdá se mi sen, jak se škrábu na pódium,
Lidé mi pomáhají,
Tam se otáčím, všichni sborově skandují,
eNmůžou, nemůžou, nemůžou, nemůžou.

Ach bože, dej, dej mi sílu, ať vydržím,
Ať už se netočí sál,
Ach bože, dej, dej mi sílu, ať vydržím,
Nedokázal bych zůstat sám.

Kávu zalévám, pak stoupnu si k zrcadlu,
Je to film v původním znění,
Sám se nepoznávám, je to strašný, jak vypadám
Jak člověka tohle změní,
Tak se vyslékám a lehám si do vany,
Potom půjdu konečně spát,
A když usínám, lidé ve spánku skandují,
Nemůžou, nemůžou, nemůžou, nemůžou.


18. BASEBALL

Ideály nejsou, už není o co stát,
Už ani neuklízíš bordel jak u prasat,
Už to mezi námi není ono,
Chybí tolerance, tak není nic,
Já už jsem ti dal vše, co jsem mohl,
Ty chceš ale stále víc.

Naposled ti říkám, nech ten můj baseball,
Koníček a žena, to může být,
Přestaň dělat scény a pojď se mnou na baseball,
Stačí jenom chtít.

Právě jsem dostal čas na vybranou,
Buď já nebo baseball, jak se rozhodnout,
Co je asi víc než ten, ta, ono,
Když se ale k sobě dva nehoďí,
Nemá cenu dál se pořád hádat
Kdoví co se přihodí.

Já si najdu ženskou, co hraje baseball,
Budem hrát i doma, to nevaďí,
Prostě chci mít ženskou, co má ráda baseball,
Taková mě nezradí.


19. ZNIEENI LABLA

Řadí se vedle sebe po boku spasitele
V očích nenávist v rukou meče
Pobízejí své oře začíná velká bouře
Za malou chvíli krev poteče.

Ďábel se jen tak nedá kolem něj prach se zvedá
V hubě má železný zuby
Už peklo se otřásá meče duní o vrata
Bůh obrátí peklo na ruby.

Vylez ven ty Satane pojď mezi nás pohane
Ať tě Bůh vlastní rukou ztrestá
Vylez ven ty Satane pojď mezi nás ty Ďáble
Už skončila se tvá siesta.

Zničení Ďábla začíná
Vládce pekel dneska zemřít má.