1. CALIBOS

Bahenní vzduch a protivná havěť,
Ve dne je šero a v noci je tma.

Hromadný hrob, jenž nemá paměť,
Vládcem té země je Calibos.

Vraždění, nemoc a jed, ohavný Calibův svět
Bozi jej znetvořili, bažiny ovládat má.

Odporný k líbání ret, pohled má chladný jak led,
Místo dlaně vidlici a přitom srdce hořící.

Bohové často zrůdní jsou,
Oddávají se svým odporným hrám,
Odpor a krása mají se bít,
Calibos - vidlice, Perseus - štít,

V nesnázích Calibos je,
Boj začíná, Perseus jde.

Boj se již odehrává, štíři se za pána rvou,
I družina Perseova, bojuje o dívku svou.

Bohové zábavu maj, každý je gladiátor,
Už jen dva zůstávají, Perseus a Calibos.

Zeus teď dovršil tu věštbu svou,
Nešťastný Calibos potupně zmírá,
Protekční Perseus cestu svou zná,
Po těžkém boji krev z meče si stírá.


2. ZA KRALE

Bouře už se blíží, začíná blesků rej,
Na zteč vojska míří, nádech to zlověstnej.

Nenechaj klid zbraním, už duní salvy z děl,
Na bojištích svádí boj na tisíce těl.

Všichni maj svý pány, za který i zemřít chtěj,
Jenom slova chvály na krále z úst vojáků zněj.

Zástavy a královský erb - znaky svýho krále -
Každý bojovník dobře zná, nutí ho jít dále.

Dusot kopyt koní strach lidem nahání,
poustu jejich polí v plameny promění.

Kruté boje sílí, krev teče potokem,
Chvíle vyčkávání střídá se s útokem.

Všichni maj svý pány, za který i zemřít chtěj,
Jenom slova chvály na krále z úst vojáků zněj.


3. VELKOMISTO

Město z betonu a mrtvé šedi ocele,
V zámotku elektrických pavučin.

Džungle divochů, mráz mi běhá po těle,
Když vidím tenhle hnusnej labyrint.

Palby neonů, krásky co prodávají šarm,
Noční barvy s vůní velkých bankovek.

Žebráci z podchodů, lidé, jejichž život je jen klam,
Velkoměsto žije, chytá druhej dech.

Hudba z diskoték, narkoman si s jehlou sní,
O penězích, co znamenají obrovskou moc.

Alergie na dotek, každý hlídá rito svý,
Nad velkoměstem je stále jenom noc.


4. MACLEOD

Hromy a blesky nad vrcholky skal,
Snad ze všech stran jde Mac Leonův klan,
Ležící postavy, bojový řev,
Sváry a hněv, na zbroji krev.

Jeden z Mac Leodův je tu sám,
Boj se mu stále vyhýbá.

Smrtka se zjevila, Cagen tu je,
Vyráží vpřed, meč vytahuje,
Obrovská síla smrtící zbraň,
Strašlivou ránu mu zasazuje.

Zabitý Conors žije dál,
Jakoby Satan při něm stál.

Conors Mac Leod přátele má, on žije dál,
Oni umírají.
Kde je Breda, kde je Ramiréz,
Nesmrtelní přežívají.

Tak přišly války a změnil se svět,
Je tu Mac Leod i Cagen tu je,
A tak se blíží poslední zteč,
Kdo život svůj vybojuje.

K zemi jde tělo bezhlavé,
Conors odvádí děvče své.


5. TERASY

Co je nám do zákazů.
Co je nám do lidí.
Chcem se smát a chceme žít.
Tak to každý cítí.
Ze všech teras činžáků,
Na svět člověk vidí.
A tak spolu hledíme dolů.
Jsou tam pušky vojáků
A lidé, co maj přání.
Zapomenout na válku a žít.
Zbraní proti životu
A láskou proti zbraním.
Žádají jen jistotu nám,
Vzdej jim za to dík.

Jedna z cest je jistá.
A taky dost pohodlná.
Z terasy se dívat na jiné jak bojují.
Za tebe i za kytaru,
Za náš smích za štěstí.
Bojují a někdy i mrtví jsou.

Tak už běž a nečekej.
Spoj s nimi svá přání.
Spravedlnost nevolej,
Musíš za ní.
Tak ty schody seběhni
A nebudeš tam sám.
Svět je obraz konkrétní,
My jsme jeho rám.


6. NOTORIKUV' SEN

Ještě lok jen hlt a budem, jako vždycky veselí,
Nikdy domů už nepůjdem, nikdy ani v neděli.

Vyhodíme židle, stoly, dáme si sem postele,
Potom budem mezi nimi si s krígly cinkat o sebe.

Pak si dám co já mám rád, dám si jednu zelenou,
Servírka si ke mně vleze, řádím jí pod halenou, halenou.

Ráno, když se probudíme, pingl nám ho natočí,
Na posteli pěkně vleže si každý s kriglem zacvičí.

Je nám tu vesele, je nám tu skvěle,
Nikdo nás nesere, je tu ráj.

Jednou týdně přijdou ženský, vymění nám pyžamo,
Pak to pěkně zapijeme, vždyť to máme zadarmo, zadarmo.

Žákovský si zkontrolujem, jak se nám děti učí,
Hlavně, že nás moralisti s abstinencí nemučí.


7. AU

Žije si jak na zámku, ať věčně to trvá,
Nemá můry ve spánku a nepřátel nemá,
Na tričku má no problems a vypadá to tak,
Ze se krásně usmívá, když ujíždí mu vlak.

Potom náhle zjistí, že je ráno, ráno,
Ráno, když je na posteli sám,
Jeho stará jinde má ustláno, ustláno,
Nehledej ji, už je o dům dál.

Au, neříkej au, všichni tu jsou, každý Tě pozoruje,
Au, neříkej au, problémy jsou a Ty je musíš řešit,
Au, neříkej au, vždyť na to máš, vždyť nejsi malé dítě,
Au, neříkej au a jdi se bít, když život nejde Ti.

Žije si jak na zámku, už léta žije sám,
Někdy zajde za holkama a někdy zajde k nám,
Na tričku má no problems, ale teď to pravda je,
Kdo má pro strach uděláno všechno přežije.

A když někdy zjistíš, že je ráno, ráno,
Ráno kdy jsi na posteli sám,
Tvoje stará jinde má ustláno,
Ser už na ni, čert aby ji vzal.


8. IKAROS

Křídla z vosku a péra ptačí,
Touha mozku vzlétnout stačí,
Svou silou létat si světem,
Nad pevninou, pod modrým nebem.

Ikaros - pýcha, pád,
Ikaros - Slunce chtěl znát.

Konečně letí, už křídly mává,
Než se ztratí v dálce prázdna
A stále víš ke Slunci blíž,
Už ho žár spaluje, se smrtí bojuje.

Ikaros - pýcha, pád,
Ikaros - Slunce chtěl znát.

Střípky snů do mraků rozhází,
Poseidon oběť svou nachází,
Moře je čím dál blíž a blíž,
Slunce zná, teď pozná zemskou tíž.

Chtěl znát víc, než znát se dá,
Chtěl mít víc, než jinej člověk má,
Jenom ptáci smí létat do oblak,
Lidé dál sní, jak se jim vyrovnat.


9. TV SMRT

Řekni těm hlupákům,
Dřív, nežli spadne most,
Nežli jim lebky na slunci zbělají,
Ze je ta bedna pomalu zabíjí,
Ještě se dívaj ale už mrtví jsou.

Věčnost se otvírá, mrtvá a bezedná,
Ten, kdo již zemřel, může se klidně smát,
Ze prý jsme v bezpečí, válka je daleko,
Jaképak daleko, vždyť země je malá.

Dítě se narodí, otec se usmívá,
V kosmu je díra a stařec umírá,
Vojsko se nalodí, fáma je opilá,
Kde však jsou lidé a kde tváře jsou.

Jsou, už jdou, už jsou tu a chtěj se bít,
Barevné obrázky, nástroje totalit,
Já i ty, i on i oni ví, jak tyhle věci,
Nebezpečné jsou.


10. ACHILES

Paprsky slunce hladí tvář postavě v těžké zbroji,
Tvé oči stále hledí tam, kde trójské hradby stojí.

V žilách Ti proudí horká krev a svaly dmí se silou,
Myslí Tvou prodírá se hněv, ostří meče je Tvou vírou.

Díky boží síle Achille,
Díky vodě živé Achille,
Jsi nejmocnější z vojáků Achille,
Přesto Trója bude hrob Tvůj.

Kamenné hradby stojí dál, vzdorují všem Tvým rekům,
Kolik let tenhle boj už stál, nejdelší bitva věků,
Tisíce dní a tisíce nocí, útok za útokem jde dál,
Kdy pochopí, že ne mocí, ale lstí se tohle město dobýt dá.

Svíce už dohořívá Achille,
Jako život odumírá Achille,
V Tróji už šíp Ti brousí Achille,
Z paty Tvé smrt Tě zkosí.


11. TEPLEJCH BAR

Co to je, stále Tě přemlouvaj,
Aby ses nechal svést,
Nevíš sám, co se vlastně děje,
Mohla by to býti lest.

Za barem do ucha Ti hraje Penk,
Barman se usmívá,
Jeden zleva, druhý zprava,
Na pokoj Tě pozývá.

Po úderu všichni se rozprchli,
Teď už můžeš klidně spát,
V hlavě slyšíš pořád Penka,
Hlavně, že máš od nich klid.