1. Prach pro prach:

Brána èerná v pøítmí zlé noci
Otevøená pro pány šedé vody
Krev z boha vydobytá
Zdobí hroby zmetkozvìrstva


Pamìtní kameny bijí do oèí
Návštìvníci a� vidí, èí je království
Satan - To� první, co je napadne
Když spatøí obrazy na stìnách


Krev teèe stokou šedou
Pán praví slova pravdy
Smrt - Zvradla nevychladnou
Prach pro prach!


Výjevy z válek, výstavy hrobù
Zlé vize smrti a bitevních strojù
Krev na tìlech zrádcù navždy viditelná
Varující pravda, boží tváø odporná


Zlé bytosti z podzemí se vrhají do spárù tmy
Otvírají prùchody vedoucí od strojovny
Zmetci, stíny, rez a krev, rozbíjí stìn pevných døev
Klenby kmenové stoky propadají se...


Syn Poklopù nade vším, øídím èerné bìsnìní
Nemùže již køes�anství øíši smrti opustit
Poloprázdné prostory zaplnit se pokouším
Nevítané potvory v železo, prach promìním


V nejtemnìjších hlubinách èistírenských zákoutí
Žijí v tìlech bestií nenávistné bytosti


Nebude nikdy klidu, pravda se nezmìní
Voda se bude bouøit, útoèit na zemi


Sen o šedé mlze
Myšlenkách jdoucích skrze
Kalnou tváø pravdy šedé
Prach pro prach!


Proti božím úsmìvùm
Hnìv snášet na úrovni
Krev vypouštìt do øeky
Prach pro prach!

2. Zelezo krvaci:

Syn Pokopù:
Chladné noci uplynuly,
èas se sešel s odcházejícím proudem.
Mnoho neznámých sil se probudilo ze snù.
Odpadní vody ve stokách už dávno odnesly


poslední zbytky boha i jeho marných vyznavaèù.
Jejich hladiny však nyní zaèaly opìt závratnì stoupat.


Šedá pohøební zvradla jsou pøeplnìná.
Nikdo neví, kde se bere tolik špíny.
Plameny vrhají na stìnách podivné stíny.
Kanalizaèní šlechta už nastupuje v plné zbroji.


Období kruté sílí, nežíjí ti, co žili
Vzpomínám na své èiny, když plameny vrhají stíny.
Každým okamžikem tam dole proudí
Vody, které v kalném rouchu oslavují:
Pøíchod deš?ù trvalých, co všechny stoky plní
Kalové hospodáøství pak krutì narušují
Øeky v mìsto pøináší nevídané vlny
Deš?ové oddìlovaèe špínou pøesycují


Železo krvácí - rezavá barva vytéká z kovu
Železo krvácí - slzy propadlých vysává
Železo krvácí - prach zemì víøí se znovu
Železo krvácí - stíny volají Satana


Každá škvíra, železná møíž
Páchnoucí síra, hoøící køíž
Rezavá vrata, dunící stesk
Noc už nás vítá, èerný záblesk
Hlubokou chodbou jdu noci vstøíc
V ruce mi záøí zašedlá svíc


Bestie, jež provází cestu moji ukrutnou
Obývají zlé stoky, které na zvradla vedou
Jsem pánem nad poklopy, jakož i nad vším železem
Kráèím zøejmì pøes hroby propadlých svatých šelem
Neubráním se pocitùm a nejsou jenom mé
Že zvradla jsou zas hladová, nevzdají se krmì
Žádají silnìjší proud, odpadní vody tlak
Takový co by strhl s sebou èistírenský tank


Železo krvácí - rezavá barva vytéká z kovu
Železo krvácí - slzy propadlých vysává
Železo krvácí - prach zemì víøí se znovu
Železo krvácí - stíny volají Satana

3. Images of Brickwork Sewers:

Dark dismay and horror take me
I travel the tunnels alone
Getting used to solitude


Human worms stand in my way
I awaken the destruction in me
I'm the master of places underground
Bound to protect them forever


Dive into the wastewater, hollow daylight fools!
Know the truth and learn the rules of filthy halls and pools!


There I stride, my powers great
I speak with those I've created
Disposal Lord watches over the kingdom
Destinies interwoven in black patterns


The sewage plant is a home to noble lords
Son of Manhole Lids be my name
I've seen Lord Satan's face at my birth
Still I do not bear his mark


Light reflects on sewer's brick walls
The cursed vaults strenghtened with metal
Gray streams flush the human flesh away
Grim machines fight for art and dust


Cruel wars and endless battles stained the shadows
Each of the bricks remembers it
Witnesses of false gods embraced by mud
In blood and rust and gray they lay


Those places are called "zvradla" in every tongue
Places of death, watery grave of all things clean
There you'll find countless bones of our foes
Though we've won the war, yet another one is brewing


The minds corrupt of foolish men drive them into our lair
The eyes of vaults and walls see all
Once again we call fellow sewer masters
Our kingdom rises ever stronger, the truth, the truth lies in the filth

4. Tajemstvi sedi a rzi:

Syn Poklopù:
U øeky s vodou kalnou za møíží zrezivìlou
Tam se nachází šedé vody odpadní
Mrtvé i živé krysy plují vodou prohnilou
Nesèetné množství kusù tel zde spí
Bestiální nálady uchvacující
Naplòují duši kanalizaèní
Pod èerným pláštìm ukrývám
Tajemství šedi a rzi


Špína - Pod kùži boha vpravená
Krev - Odpadní vodou øedìná
Sídla - Zboøená rukou Satana
Øev - Stokou se nese do prázdna


Syn Poklopù:
Nízké dvì chodby kruhové jsou plné pavuèin
Mistr Jímaè:
My s mocným klením prošli je do temné místnosti
Syn Poklopù:
Kovový oltáø na stìnì krvácí
Mistr Jímaè:
Jádro je proudy vod lemováno


Mistr Jímaè:
Kolik je skryrých nádrží ve stokách
Tolik životù už mám za sebou
Závoje tuhých látek záøí v plamenech
Tentokrát mám zbranì silnìjší než ïábel

5. Zdroj a pravda:

Syn Poklopù:
Rozléhá se dunìní nekoneèným prostorem
Marné je snažení vyhledat, kdo je zdrojem
Èerné blesky drží stín, nepolapitelný øev
Bestie èi prokletí proniká do šedých støev
Kanalizaèní systém - My, jeho pevní vládcové
Nemáme strach pøed hostem z krajiny neznámé
Naší zbraní je voda, èerná krev a poklopy
Jistotou pevná víra, víra v Pána z Èistírny


Emgancatus:
Jak prázdné a zbyteèné obavy jsou vyøèené
Nepøicházím do boje, vždy? jsem po cestì ukrutné


Syn Poklopù:
Pùsbíš jako bestie, což my ostatnì též
Dùvìru k tobì nemáme, tak rychle pryè bìž


Emgancatus:
Rozumím nedùvìøe, zlé zkušenosti máš
Jsou zavøené tvé dveøe, však dobøe vìci zvaž


Syn Poklopù:
Události minulé mì napovídají
Nevìø žádné bestii quazizvradelní


Byla tu Paní z Vodárny, má matka prolhaná
Zrádkynì všech pøíbuzných navždy znièená
Odpornost její závratnou v železech my zabili
Boha, kterého vzývala, pohøbili jsme do vody
Mùj otec, bratr a nìkolik pøátel
Kanalizaèní stoky a èistírenský portál
To pravé jsou hodnoty, co ty o tom víš
Nikdo z nás tì nepozval, naposled øíkám zmiz


Emgancatus:
Chybuješ teï, šlechtici, ja vím víc než ty
O historii Vodárny i falešné matky
Jsem ocelová bestie, starší než tušíš
Teï pøichází má chvíle, budeš se divit


Syn Poklopù:
Nevím, co sleduješ svými výplody
Možná jsem zaslepen, však náhled nezmìním
Když spatøím nepøítele, zbraní se chopím
O tobì nevím nic, ani jméno pùvodní


Emgancatus:
Musím tedy s pravdou ven, tíha je strašná
Emgancatus v pravdì jsem, Tvá èirá matka
Musíš býti zaražen, chápu, nevìøíš...
Já sama jsem dùkazem, zdroj, pravdu vidíš


Syn Poklopù:
Cože, ty že jsi mou matkou?
Mluv! Mluv!

Emgancatus:
Ano, já jsem tvá matka, druh mùj je Pán
Vodárenská falešná stvùra od Krista
Hned, co jsi se zrodil v útrobách mých stok
Nechala mì unést a v mukách uvìznit
Otupila mysl otce, zmìnila pamì?
Snad ne navìky, pravda je v železech
Proto truchlí v nádržích dosazovacích
Asi už si vzpomíná, však málo toho ví


Syn Poklopù:
V okamžik tento, v prozøení
Snad poprvé v životì, pøiznávám své zmýlení
Nemùžeš lhát, buï tedy vítána
Zpìt ve svém pùvodním, špíny království
Bude trvat mìsíce, než všechno pochopím
Upravit si hodnoty, které v nitru ctím
Jak k otci tì pøiblížit, to je ve stokách
Nepøestaò být bestií, musíš bìsnit v tmách

6. Rany zrady:

Syn Poklopù:
Otèe mùj z Èistírny, vyslyš má slova
Zatni zuby, pøiprav se na rány zrady
Dnes setkᚠse s bytostí, na níž vzpomínky tì hryžou
Nebudeš vìøit vlastním oèím, spravedlnost pøistoupí s pravdou nejstarší
Jediná, kdo všechno ví, vzácná návštìva
Emgancatus - jméno její, temná postava


Pán Èistírenský:
Mluvíš, synu, zpùsobem velmi napínavým
Tuším cos významného, však nic pøesnì nevím
Není už naè èekat, tu osobu hned pøiveï
A? ukáže se pravda, tady ve špínì


Syn Poklopù:
Dobøe, že jsi otevøen krutým ranám
Situace je složitá, zde stojí ta pravá


Emgancatus:
Ty vládèe z èistírny, vyslyš má slova
Já trpìla ve vìzení, tvá skuteèná žena
Fanatická bestie, dobøe víš, která
Uštvala moji duši a do prázdna svrhla


Pán Èistírenský:
Údiv svùj neskrývám, však rozumím velmi dobøe
Vítám Tì zpìt doma, v odpadních vod èistírnì
Úleva mysli je jistá, minulost rozdrcena
Zákeøné úmysly nikoho nesmí získat práva

7. Lord Zentisrof:

Emgancatus:
Vìzte moji drazí synové a muži
Jsem citlivá bytost, cítím nebezpeèí
Podle vás je to jen živel neutrální
Zentisrof si øíká, není provìøený


Syn Poklopù:
Já mám dosti dùvodù brát toto stvoøení
Debaty s ním vedl jsem pro èistírnu pøínosné
A? poví ing. Möbius, zná dobøe jeho podstatu
Buïme nezaslepení, zpovìzme ho pro jistotu


Ing Möbius:
Dobøe slyším výzvu na moji adresu
Jsem vskutku udiven událostmi v ÈOV
Zentisrofe, ukaž se, nemìj žádný strach
Podrobím tì výslechu, klesnou misky vah


Syn Poklopù:
Tak, a mluv o svých pokusech!
Lord Zentisrof:
Nejsi hoden vyzvídat, Poklope

Syn Poklopù:
Podezøele jsi odsekl, to ztrácíš dùvìru


Lord Zentisrof:
Nestraš mì, nemám strach, o dùvìru nestojím


Ing. Möbius:
Co vypouštíš do vody, tam, kde pøebýváš?


Ing. Möbius:
Po dobrém to, zdá se, nikam nepovede


Lord Zentisrof:
Nepovede, pravdu máš, odcházím do své stoky


Emgancatus:
Nikam nejdeš, rozumíš, z té vody cítím látku
Kterou mì tehdy vodárna oklamala mysl
Stùj, ty zrùdná bestie, kde jsi k tomu pøišel
Víme, že nejsi z mafie, však na tohle odpovìz


Lord Zentisrof:
Dobrá, vy bøídilové, nic v tom nevìzí
Místnost s onou látkou já náhodnì objevil
Úèinky její neznám, nic ztratit nemohu
Tu špínu pustím stokou, jen sobì pomohu


Syn Pokopù:
Nebudeš dìlat nic, jen zmizíš na povrch
Zapomeò na nᚠsvìt, na Pána z Èistírny


Nenecháme si narušit naší šeï a rez
Tím, co bylo na poèátku nebezpeèných let
Ztra? se, dokud zbranì spí, dobrovolnì jdi
Èistírna je silnìjší, zmiz za její zdi