Nienor : Bezejmenný
Lyrics
1.IABLOVA SMLOUVA
Zkoumal svitky starodávné sepsané před staletím
Temná síla skrz ně vládne, je ve dobré pohltí.
Po vědění začal bait, nesmrtelný býti chtěl
Lačnou mocí ízeň svlait, tímto snem se opíjel.
Srdce v kámen ztvrdlo mu a jeho due zčernala.
Cizí vůle jeho mysl natrvalo spoutala.
Pro věčnost ivot bral, pro svou moc se ďáblu zaprodal.
Uzavřenou smlouvu měl, krví obětí se opíjel.
Kam přiel tam vnesl strach, pozor vichni, jde sem vrah.
V očích obraz ílenství, chodí městem černý stín.
Vlasy bílé jako sníh, oči v barvách ledových.
Po čase vak začal chápat, e přichází noci stín.
e svůj ivot nezachrání, tak dui.
Na kolenou začal prosit
Jeho dui nechce spasit nic.
Na pláč u je příli pozdě, vzpomeň si na nevinné
Postav se té strané hrozbě neb tě peklo nemine.
Smrt se blíí, strach se plíí, v hlavě slyí křik a pláč.
Ďáblu dui zaprodanou vyplatil bys, není zač.
Moc a sílu má, dál se schovává.
ít ukrytý toť tvůj osud, navdy bude ít jak dosud sám.
Pryč je al i smích, být jen netečný.
nikdy nenalezne klidu dávno nejsi dík touze svůj pán.
Jsi u navdy sám, sám a rozlámán.
Ví, e nemá cenu prosit, tvou dui u nechce spasit NIC!
2.SMUTEENI PRUVOD
Promítá si v mylenkách jaký to můe být
Kdy due tělo opoutí a nenalézá klid
Bolest u dávno necítí konec je na dosah
Snaí se do tmy zakřičet nikdo tě neslyí
Tvá aura ji se rozpadla tělo nic nechrání
Bojuje se zbytkem sil s přízrakem, co tě ve snu pokořil
Na márách u tě odnáí zní zpěvy umrlčí
Dlouhý průvod smuteční co slzy neroní
Smějou se tvýmu osudu jak skřeti z podzemí
Ty postavy u dávno zná ze snů nejhorích
Tančí nad tvou rakví černou v orgiích se ukájí
Ostatky jsou rozmetány červi hodují
ílenej smích do uí zní na slavnosti pohřební
Tělo co je zneuctěný nenalezne klid.
Tančí nad tvou rakví černou
V orgiích se ukájí
ílenej smích do uí zní
Na slavnosti pohřební.
Bojuje se zbytkem sil s přízrakem, co tě ve snu pokořil.
3.POSLEDNI OBIT
Slunce rudne, noc se blíí
Bůh ze svého trůnu shlíí
na ta malá lidská stáda
jak ďábel své plány spřádá
Rozfouká vítr, rozbije domy
vylije řeky, podpálí stromy
krve dívek napije se
tu bolest zem neunese
Tma pokrývá celou zem (není nic)
Svět pláčem je naplněn (jeho líc)
Hledej, hledej, hledej ňákou skrý
Strach zalézá ti a pod krunýř
Pláč mísí se se smíchem (prchej dál)
Smrt bude tím prorokem (ít je al)
Zemře, zemře, zemře, zemře sám
Vechna víra byla jenom klam
Kdy vzdal ses svých nadějí, uviděls záři
Z tvých očí skanula slza po tváři
Vak zrakem byls oklamán a smyslů zbaven
Před tebou zahořel pekelný plamen
Krev vytéká ze tvých il (pěkně kleč)
Sám zbytečně řve z plných sil (jen si ječ)
Pít vodu, pít, chtěl bys snad
V ní se vak skrývá had
Ráj navdy je zapuzen (kde je klíč)
Pryč zmizel ten sladký sen (ve je pryč)
V tvé dui zbyl jenom kal
Strach naději rozlámal
Had se plíí, plán ti kříí tak bě!
Svítání se v dálce zajiskří
Ohlédni se za svou bolestí
Není nic za co by ses měl bít
Jenom vlastní krev tu neprolít
Den u mizí a ty běí pryč,
Soumrak blíí se, jak smrtonosný bič
Poslední chvíle kdy se jetě iv
Nikdy nebude nic jako dřív.
Slunce rudne, noc se blíí
Bůh ze svého trůnu shlíí
Na zemi jen pálí al
Satan zkázu dokonal
Rozfoukal vítr, rozbil domy
Vylil řeky podpálil stromy
Krví dívek se napojil
Zaměřil poslední cíl
Otoč se a pojď blí, jsi poslední z obětí!
4.BEZEJMENNY
Půlnoc temná se krade tie
Černé roucho noci světlo zakrývá
Na náhrobní kámen zář měsíce píe
A zem chladná v křeči se pomalu rozrývá
Kdy hodiny odbijí minutu poslední
ten je se v temnotě ospale krčí
A v úkrytu přečkává ár slunce polední
Ze země vyvren o krvi sní
Staletí prázdného snění
Halen do chladu a večera
Vak proroctví dávné to mění
V rubái černém ze era vystoupil
Nazýván jest Bezejmenný,
Nositel strachu a utrpení
Plíí se v zákrytu stínu a noci
Tak oči obětí nestačí zřít
Jen výkřik u zazní a není pomoci
S ránou na krku souzeno jim mřít
Poslední zima konečky prstů proniká
Nenasytná, objímá srdce tlukoucí
V dusivé temnotě mysl se zalyká
Poslední pohled na vlastní krev tekoucí
nelítostně zemí hltána
A v dáli hořký smích
z hrdla se deroucí
Ústa tvá
jsou krví potřísněna
Ticho se v okolí prostírá
Předpověď dávná je naplněna
Noc vak u pomalu umírá
Touhou po krvi čerstvé byls zaslepen
Neslyels v dáli zvony bít
Kdy temnota chladná zas odchází snít
A slunce se z nadvlády probírá
Úkrytu ádného před koncem není
Sám svému prokletí kráčí teď vstříc
Jako bič do srdce lehá ár denní
Rozerván nespatří svou bolest víc
Závidí mrtvým mylenkám
Chladu a záti světlo je plné
Je konec, a teď jsi sám
Černé roucho noci světlo zakrývá
A zem chladná leí a více se nehýbá
5.SLOVA POROKA
Slzy z mraků tečou, ten déť se líbá s tmou,
nocí tajně vlečou si svou nekonečnou pouť.
Temný obraz v kadém z nás
v hloubi due slyí hlas,
vtíravý je slepý strach.
Prorok káe nad mrtvými, kteří svoji krev prolili.
Satan káe nad ivými, kteří padlých krev vypili.
Dítě černé slzy roní, na kostele smrt u zvoní.
Smrt a strach změnily se v stín,
na márách zbyla vůně kopretin.
Krev a pláč se do země vpíjejí
nezbývá, ne doufat v naději.
Opojená pokolení, dalí války osud změní
ve převrátí naruby, ne svoji zem zahubí.
Ve seehne lačný plamen,
před oltářem vyřkne amen,
motlitbu svou vykřikne
a pak navdy umlkne.
Já nejsem sám,
Je nás víc
Je nás mnohem víc, zástupy zoufalých
ivot hledají, vzdorují smrti.
Mají otázky, čekají odpověď,
Já jsem ta cesta.
Jdi, můe jít k světlu dál,
vem si to, co strach vzal,
Slunce svit-
Před sebou uvidí, tak vyjdi k němu blí,
Neboj se neshoří, zas volnost pocítí.
Zkoumal svitky starodávné sepsané před staletím
Temná síla skrz ně vládne, je ve dobré pohltí.
Po vědění začal bait, nesmrtelný býti chtěl
Lačnou mocí ízeň svlait, tímto snem se opíjel.
Srdce v kámen ztvrdlo mu a jeho due zčernala.
Cizí vůle jeho mysl natrvalo spoutala.
Pro věčnost ivot bral, pro svou moc se ďáblu zaprodal.
Uzavřenou smlouvu měl, krví obětí se opíjel.
Kam přiel tam vnesl strach, pozor vichni, jde sem vrah.
V očích obraz ílenství, chodí městem černý stín.
Vlasy bílé jako sníh, oči v barvách ledových.
Po čase vak začal chápat, e přichází noci stín.
e svůj ivot nezachrání, tak dui.
Na kolenou začal prosit
Jeho dui nechce spasit nic.
Na pláč u je příli pozdě, vzpomeň si na nevinné
Postav se té strané hrozbě neb tě peklo nemine.
Smrt se blíí, strach se plíí, v hlavě slyí křik a pláč.
Ďáblu dui zaprodanou vyplatil bys, není zač.
Moc a sílu má, dál se schovává.
ít ukrytý toť tvůj osud, navdy bude ít jak dosud sám.
Pryč je al i smích, být jen netečný.
nikdy nenalezne klidu dávno nejsi dík touze svůj pán.
Jsi u navdy sám, sám a rozlámán.
Ví, e nemá cenu prosit, tvou dui u nechce spasit NIC!
2.SMUTEENI PRUVOD
Promítá si v mylenkách jaký to můe být
Kdy due tělo opoutí a nenalézá klid
Bolest u dávno necítí konec je na dosah
Snaí se do tmy zakřičet nikdo tě neslyí
Tvá aura ji se rozpadla tělo nic nechrání
Bojuje se zbytkem sil s přízrakem, co tě ve snu pokořil
Na márách u tě odnáí zní zpěvy umrlčí
Dlouhý průvod smuteční co slzy neroní
Smějou se tvýmu osudu jak skřeti z podzemí
Ty postavy u dávno zná ze snů nejhorích
Tančí nad tvou rakví černou v orgiích se ukájí
Ostatky jsou rozmetány červi hodují
ílenej smích do uí zní na slavnosti pohřební
Tělo co je zneuctěný nenalezne klid.
Tančí nad tvou rakví černou
V orgiích se ukájí
ílenej smích do uí zní
Na slavnosti pohřební.
Bojuje se zbytkem sil s přízrakem, co tě ve snu pokořil.
3.POSLEDNI OBIT
Slunce rudne, noc se blíí
Bůh ze svého trůnu shlíí
na ta malá lidská stáda
jak ďábel své plány spřádá
Rozfouká vítr, rozbije domy
vylije řeky, podpálí stromy
krve dívek napije se
tu bolest zem neunese
Tma pokrývá celou zem (není nic)
Svět pláčem je naplněn (jeho líc)
Hledej, hledej, hledej ňákou skrý
Strach zalézá ti a pod krunýř
Pláč mísí se se smíchem (prchej dál)
Smrt bude tím prorokem (ít je al)
Zemře, zemře, zemře, zemře sám
Vechna víra byla jenom klam
Kdy vzdal ses svých nadějí, uviděls záři
Z tvých očí skanula slza po tváři
Vak zrakem byls oklamán a smyslů zbaven
Před tebou zahořel pekelný plamen
Krev vytéká ze tvých il (pěkně kleč)
Sám zbytečně řve z plných sil (jen si ječ)
Pít vodu, pít, chtěl bys snad
V ní se vak skrývá had
Ráj navdy je zapuzen (kde je klíč)
Pryč zmizel ten sladký sen (ve je pryč)
V tvé dui zbyl jenom kal
Strach naději rozlámal
Had se plíí, plán ti kříí tak bě!
Svítání se v dálce zajiskří
Ohlédni se za svou bolestí
Není nic za co by ses měl bít
Jenom vlastní krev tu neprolít
Den u mizí a ty běí pryč,
Soumrak blíí se, jak smrtonosný bič
Poslední chvíle kdy se jetě iv
Nikdy nebude nic jako dřív.
Slunce rudne, noc se blíí
Bůh ze svého trůnu shlíí
Na zemi jen pálí al
Satan zkázu dokonal
Rozfoukal vítr, rozbil domy
Vylil řeky podpálil stromy
Krví dívek se napojil
Zaměřil poslední cíl
Otoč se a pojď blí, jsi poslední z obětí!
4.BEZEJMENNY
Půlnoc temná se krade tie
Černé roucho noci světlo zakrývá
Na náhrobní kámen zář měsíce píe
A zem chladná v křeči se pomalu rozrývá
Kdy hodiny odbijí minutu poslední
ten je se v temnotě ospale krčí
A v úkrytu přečkává ár slunce polední
Ze země vyvren o krvi sní
Staletí prázdného snění
Halen do chladu a večera
Vak proroctví dávné to mění
V rubái černém ze era vystoupil
Nazýván jest Bezejmenný,
Nositel strachu a utrpení
Plíí se v zákrytu stínu a noci
Tak oči obětí nestačí zřít
Jen výkřik u zazní a není pomoci
S ránou na krku souzeno jim mřít
Poslední zima konečky prstů proniká
Nenasytná, objímá srdce tlukoucí
V dusivé temnotě mysl se zalyká
Poslední pohled na vlastní krev tekoucí
nelítostně zemí hltána
A v dáli hořký smích
z hrdla se deroucí
Ústa tvá
jsou krví potřísněna
Ticho se v okolí prostírá
Předpověď dávná je naplněna
Noc vak u pomalu umírá
Touhou po krvi čerstvé byls zaslepen
Neslyels v dáli zvony bít
Kdy temnota chladná zas odchází snít
A slunce se z nadvlády probírá
Úkrytu ádného před koncem není
Sám svému prokletí kráčí teď vstříc
Jako bič do srdce lehá ár denní
Rozerván nespatří svou bolest víc
Závidí mrtvým mylenkám
Chladu a záti světlo je plné
Je konec, a teď jsi sám
Černé roucho noci světlo zakrývá
A zem chladná leí a více se nehýbá
5.SLOVA POROKA
Slzy z mraků tečou, ten déť se líbá s tmou,
nocí tajně vlečou si svou nekonečnou pouť.
Temný obraz v kadém z nás
v hloubi due slyí hlas,
vtíravý je slepý strach.
Prorok káe nad mrtvými, kteří svoji krev prolili.
Satan káe nad ivými, kteří padlých krev vypili.
Dítě černé slzy roní, na kostele smrt u zvoní.
Smrt a strach změnily se v stín,
na márách zbyla vůně kopretin.
Krev a pláč se do země vpíjejí
nezbývá, ne doufat v naději.
Opojená pokolení, dalí války osud změní
ve převrátí naruby, ne svoji zem zahubí.
Ve seehne lačný plamen,
před oltářem vyřkne amen,
motlitbu svou vykřikne
a pak navdy umlkne.
Já nejsem sám,
Je nás víc
Je nás mnohem víc, zástupy zoufalých
ivot hledají, vzdorují smrti.
Mají otázky, čekají odpověď,
Já jsem ta cesta.
Jdi, můe jít k světlu dál,
vem si to, co strach vzal,
Slunce svit-
Před sebou uvidí, tak vyjdi k němu blí,
Neboj se neshoří, zas volnost pocítí.
lyrics added by Ylljukka - Modify this lyrics