1. INTRO

(Instrumental)


2. SATAN TO HELL

Vzdálené zvony odbíjí čas,
tvůj poslední co´s měl.
Nevnímáš svoje okolí,
nemáš kam bys šel!

Touláš se svojí krajinou,
kterou´s miloval a měl!
Sílou svoji jedinou
svět změnit bys chtěl.

Nevnímáš,nevidíš mrtvoly těl.
V prach ty se obrátíš,
z prachu vzešel´s.
Uslyšíš volání pánů z pekel:
Peklo si zasloužíš!
Satan To Hell!

Přemejšlíš,co uděláš,
zda jsi to vše chtěl.
Za mír své srdce dáš,
dávno´s už měl,
rozhodnout správně o míru ne o válce,
co´s chtěl,zabil i svou rodinu,
lidi poslední co´s měl!

Nevnímáš,nevidíš mrtvoly těl.
V prach ty se obrátíš,
z prachu vzešel´s.
Uslyšíš volání pánů z pekel:
Peklo si zasloužíš!
Satan To Hell!

Satan to Hell!
Satan to Hell!
Satan to Hell!

Vzdálené zvony odbíjí čas,
tvůj poslední co´s měl.
Nevnímáš svoje okolí,
nemáš kam bys šel!

Touláš se svojí krajinou,
kterous miloval a měl!
Sílou svoji jedinou
svět změnit bys chtěl.

Nevnímáš,nevidíš mrtvoly těl.
V prach ty se obrátíš,
z prachu vzešel´s.
Uslyšíš volání pánů z pekel:
Peklo si zasloužíš!
Satan To Hell!
Satan To Hell!
Satan To Hell!


3. PROKLETI

V tlamě úsměv netopýří,
na rtech med a v očích štíři.
Jako maják na mě bliká,
prokletí si láska říká.

Ukrytá pod černou maskou,
hraju va-bank s mrchou láskou.
Opíjí a krev mi pije,
přítulná je jako zmije.

S každým se jak děvka válí,
někdy mrazí někdy pálí.
Prokletí i pokušení,
staví boří všechno mění.

Kdo se spálil chce ji znova,
je to droga návyková.
Kdo ji našel,ten ji slouží,
sladký nektar pije z louží.

Prokletí-láska,víra,
temný stín, co se vtírá
Prokletí- ta černá díra,
požírá a neumírá

Prokletí,prokletí….

Znáš svoje prokletí,
jak mor se šíří dál.
Otravu se snětí má,
kdo se nehlídal.

Mám pocit po ránu,
že sis jen se mnou hrál.
Maškary u chrámu,
Ďábel se jenom smál!

Prokletí-láska,víra
temný stín co se vtírá
Prokletí-ta černá díra,
požírá a neumírá

Prokletí,prokletí….
Prokletí,prokletí….
Prokletí,prokletí….


4. VZPOMINAM

Zas sedím u tvýho domu
A jen přemýšlím,
Kam se ztratil ten čas,
Sedím a čekám na to,až přijdeš
A já zas uslyším tvůj hlas.

Nevím,kam si šel
A kdy se vůbec vrátíš,
Tak čekám na to,až přijdeš,
Abych ti mohla říct:

Že se nechci bránit,
Jen čas s tebou trávit,
To ty ale nikdy nepochopíš,
A tak dál sedím,
čekám no a vzpomínám.

Tak si vzpomeň!
Říkám ti vzpomeň!

Je to zvláštní,když člověk je sám,
To´s ty však nikdy nepoznal.
Jsi ulhaný hráč a já ti přísahám,
že´s skončil u mě jako sráč.

Hodiny letí a ulice prázdný,
Ty nepřicházíš,
Já už nemám chuťˇ čekat.
Rozhod´ ses sám,
S tebou já končím
A z myšlenek tě vyprovázím.

Tak si vzpomeň!
Říkám ti vzpomeň!...Jééé
Na mě vzpomeň!...Jééé

Já vím,že ty zas´přilezeš,
Ale už ode mě nic nečekej!
Já vím toho zas´ naslibuješ,
Tak už běž a nech mě bejt!
Já vím,z hlavy tě vypouštím!


5. ŘEKA

Po vlnách odplouváš,
Na řeku nasedáš,
Ceká tě dlouhá cesta,
Je tu jen záchranná vesta.

V mlze se ztrácíš,
Kdy se mi vrátíš,
V uších mi zní ta slova,
říkáš to zas a znova.

Řeka plyne dál,co s tím udělám,
Od břehu odrážíš,nikdy se nevrátíš.

V dáli se rozplýváš,na moje slova nedáváš,
Chci tě mít zase zpět,aby se mohl točit ten náš svět.

Po vlnách odplouváš,
Na řeku nasedáš,
čeká tě dlouhá cesta,
Je tu jen záchranná vesta.

V mlze se ztrácíš,
Kdy se mi vrátíš,
V uších mi zní ta slova,
říkáš to zas a znova..

Řeka plyne dál,co s tím udělám,
Od břehu odrážíš,nikdy se nevrátíš,
V dáli se rozplýváš,na moje slova nedáváš,
Chci tě mít zase zpět,aby se mohl točit ten náš svět.


6. MUJ DEN

Dnes je ten pravý den!
Dnes je ten pravý den!
Mám v hlavě krásnej sen,
Ttak co s tím provedem?

Proč žít pod dohledem?
Něco s tím provedem!
Mám na to s přehledem!
Dnes je ten pravý den!

Dnes všechno kouzlo promění,
Já už balím,bude loučení,
Dávno nejsem malá vážení!
Pouta dětství jsou už spálený!

Táto,k čemu tohle běsnění?
Mámo,pláč to není řešení!
Já své rozhodnutí nezměním.
Péči za svobodu vyměním!

Čekání…
Kývání…
Váhání…
Nechte si to věčné - to nejde!

Vzít přání…
Do dlaní…
Nač lhaní..?
Mámo,utři slzy - to přejde!

Znám tu opatrnost dospělých,
Mám už dost těch krůčků nesmělých.
Tak se mějte, mizím jako dým,
Já si sama všecko objevím!

Mámo,nebreč,že se nevrátím!
Táto,věř mi,já se neztratím!
Vím,že vy jste oba zkušení,
Já si sama všecko objevím!

Čekání…
Kývání…
Váhání…
Nechte si to věčné,,to nejde!,,

Vzít přání…
Do dlaní…
Nač lhaní..?
Mámo,utři slzy,to přejde!


7. VLCI VOLANI

Toulám se půlnoční tmou
A noční ptáci mi zpívají píseň nevinnou.
Toulám se půlnoční tmou,
A pomalu jdu lesní pěšinou.

Tak vlčí volání řítí se ze strání,
Uteče jen ten, kdo se zachrání,
Uslyším jen o pomoc volání
A z dálky kostí praskání.

Utíkej krajinou,
Než všichni zahynou,
Utíkej co můžeš,
S vlky nic nezmůžeš,
Děti noci
Mají tě v moci,
Umírat v půlnoci,
V hluboký bezmoci.

Nastal čas odejít
A s životem se navždycky rozejít.
Proč to tak musí být?
Vždyťˇ na věky si tu chtěl žít!

Tak vlčí volání řítí se ze strání,
Uteče jen ten, kdo se zachrání,
Uslyším jen o pomoc volání
A z dálky kostí praskání.

Utíkej krajinou,
Než všichni zahynou,
Utíkej co můžeš,
S vlky nic nezmůžeš,
Děti noci
Mají tě v moci,
Umírat v půlnoci,
V hluboký bezmoci
V hluboký bezmoci
V hluboký bezmoci

Tak už mě dostali,
Sanci mi nedali,
Na kusy trhali vše,
Co mám na sobě,

A já teď toužím po tobě!


8. CHARON

S černou kápí na hlavě zahalený do tmy,
Láká tě na cestu do hlubin zapomnění,
Ke strachu ti stačí jen jeden pohled letmý,
Krev ti stydne v žilách, tají se ti dech.

Chladný hlas tě vyzývá, ať nastoupíš do loďky,
Ve stávajícím životě tebe nic nečeká.
Osud to tak chce, tak už se mu nebraň!
Tak nastup,pojedˇ se mnou,cesta bude daleká.

V měsíčním svitu ponurém
Po řece mrtvých spolu poplujem (po řece mrtvých)
Na všechny starosti už zapomeň!
Tvoje duše provinilá chce z tebe ven!

Jak omámený nasedáš, pouštíš se do neznáma,
Představa klidu věčného bourá tvý zábrany.
Pluješ nocí černou,nevíš, zda dožiješ se rána,
Jedno je však jistý, už není cesty zpět.

Tvá duše vstoupí na břeh, tvý tělo Cháron smet,
Tak rozhlídni se kolem, známých máš tu dost!
Přistup mezi ně, dnes poznáš jinej svět,
Tedˇ vítej v novým životě, už nejseš jenom host

V měsíčním svitu ponurém
Po řece mrtvých spolu poplujem (po řece mrtvých)
Na všechny starosti už zapomeň!
Tvoje duše provinilá chce z tebe ven!


9. MERLIN VS. MAB

Merlin byl zrozen ze strachu Královny kouzel.
Zabila mu matku,chůvu i jeho lásku mu chtěla vzít.
Zlého krále porazil,lid se z vraždění probouzel,
Však ona mír neznala,chtěla se stále být a mstít.

Z pýchy svého vládce,stvořil toho pravého muže,
Jenž stal se králem,že z kamene získá meč spravedlivých.
Leč oklamán byl chtíčem,s tím i kouzelník nic nezmůže!
Zrodila se zrůda,chtěl moc,měl ruku důvěřivých!

Mab,ty zrádná mrcho,jednou tě dostanu ó Merline
Všechny kouzla použiji a ze své síly povstanu né proti mně
Chtěla si,abych čaroval,musím ti připomenout ano,Merline
Díky tomu nechám všechen lid,na tebe zapomenout!

Nedlouhá bitva vše ukončila,mrtvi jsou syn i otec,
Meč vrácen do jezera,zlou královnu i sluha opustil.
Všichni na ni zapomněli,nemá sílu je to její konec.
Kouzelník se k lásce navždy vrací,svá kouzla vypustil.

Mab,ty zrádná mrcho,jednou tě dostanu ó Merline
Všechny kouzla použiji a ze své síly povstanu né proti mně
Chtěla si,abych čaroval,musím ti připomenout ano,Merline
Díky tomu nechám všechen lid,na tebe zapomenout!


10. ĎABEL

Tak teda pojď!
Všechno ti slíbím!
Všechno co chceš můžeš mít!

Tak jenom pojď!
Vím,že se ti líbím!
Dostaneš o čem můžeš snít!

Tak jenom pojď,
Stačí mi dát málo!
Jen kapku krve a podpis sem!

Tak jenom pojď,
Vím,že se ti líbím!
Mám s sebou brk i pergamen!

Se mnou ti bude fajn!
Já všechno ti dám! Já všechno ti dám.
To ti přísahám! To ti přísahám.
Já jsem Ďábel sám!. Já jsem Ďábel sám.

Tak teda pojď!
Všechno ti slíbím!
Můžeš mít prachy!
Můžeš mít zlato!

Tak jenom pojď!
Vím,že se ti líbím!
Jen kapku krve mi dáš za to!

Tak jenom pojď!
Všechno ti slíbím!
Co je kapka krve za všechny tvý sny ?!

Tak jenom pojď!
Vím,že se ti líbím!
Nečti tu smlouvu!
To je zbytečný!

Se mnou ti bude fajn!
Já všechno ti dám! (já všechno ti dám).
To ti přísahám! (to ti přísahám).
Já jsem Ďábel sám!.(já jsem Ďábel sám).
Já jsem Ďábel sám!
Já jsem Ďábel sám!


11. RYTIR

Jako rytíř stále hledám správnou dobu,
V které se narodil sám Artuš velký král.
Nepodléhám tajům zla i moci bohů,
Stále vpřed ujíždím najít co hledávám.

Jako rytíř z doby tajemné,
Jeho meč mu sílu dává,
Jako rytíř z doby tajemné,
Dnem nocí stále chvátá dál.

Temnou zemí, bojištěm krví čerstvě zalitou.
Tam kde umíraj,kde umřít mám i já.
Hroznou věc a možná nejel pro ni,lásku jedinou,
Vše již odpouštím,v té zemi zůstávám.

Jako rytíř z doby tajemné,
Jeho meč mu sílu dává,
Jako rytíř z doby tajemné,
Dnem nocí stále chvátá dál.

Jako rytíř stále hledám správnou dobu,
V které se narodil sám Artuš velký král.
Nepodléhám tajům zla i moci bohů,
Stále vpřed ujíždím najít co hledávám.

Jako rytíř z doby tajemné,
Jeho meč mu sílu dává,
Jako rytíř z doby tajemné,
Dnem nocí stále chvátám dál.

Jako rytíř z doby tajemné,
Můj meč mi sílu dává,
Jako rytíř v době nádherné,
Ve které já zůstávám dál.