1. VITEJ, NOVY DNE

(Instrumental)


2. ŽERTVA

Slunce, vìèným ohnìm
Probuï pole posvátná
Mokoši a vzkvétá
Naše zemì úrodná!

Daruj mocný Perune božskou vláhu
Snes nebeský d隝
A naše hrdá krajina bují
Odráží svou slovanskou èest!

Neseme Ti zrní, základ našich krmí
Neseme ti ovèí støíž, naše díky uslyšíš…
Sláva Mokoši!

Ty, jenž jsi prošla
Plameny bitev ukrutných
K tvé slávì zdvihnem meè
Ve jménu pøedkù prastarých!


3. KAMENNY KULT

Svírám v ruce dar zemì
Posvátnou hlínu z èasù dávno minulých
Tvrdá a suchá je ta pùda,
Kterou zasypán hrob mých otcù jest!

Zkroucené koøeny zeschlých stromù
Proráží kameny
Nìkde tam dole v zemi
Ukryta je vìèná moudrost.
Nastal èas návratu
K zapomenutým koøenùm pohanským!

Posvátný kámen tisíciletý
Duchové hor tu bdí
Cítím tu sílu skrytou v podzemí
Kde prastarý menhir spí.

Vracím se na místa
Kde stávala slovanská hradištì
Rozmlouvám skrze kameny
S duchy skalního království.
Úrodná èernozem
Skrývá své kamenné tajemství!


4. LYSTOCZKU CZERWENYJ

Lystoczku czerwenyj czom sia ne ze¾enysz

Stara mamko moja czom mia ne oŸenysz

OŸeny¾bym ja sia mam ja na to wolu

Ale hazduwania toho ja sia boju

Stara¾ sia mi otec Ÿe nia bude chowa¾

A ja na aprila uŸ mu narokowa¾

Lystoczku czerwenyj czom sia ne ze¾enysz!


5. KREV PREDKU

Rychle bratøi, taste meèe
Chci slyšet køik a sten
Nepøítel se na nás valí
Tak braòte naši zem!
Pozvedneme svoje zbranì
Z ohnì stvoøeny
A vstøíc smrti vykroèíme
Na marš poslední.
Hej, sláva bohùm!

Zlatou záøí sluneèní
Veï naše kroky
Dažbogu, synu Svarogùv
Nenech zhynout své vnuky!
S bohem války za zády
Naše øady pobìží
Hej, Perune všemocný
Dodej nám odvahy!
Hej, sláva bohùm!

Bratøi rychle do lesù
Tam najdeme klid
Však my se ještì vrátíme
Nezradíme svùj lid
Mezi vìtvemi stromù
Naèerpáme sil
A s bohem sedmihlavým
Dobyjem svùj cíl!
Hej, sláva bohùm!

S øevem srdceryvným
Vybìhneme vpøed
Odvážnì a stateènì
Vítìzství nabudem!
Až všechny zbranì utichnou
A s nimi i øev
Takhle hrdì zvítìzí
Jen slovanská krev!
Slovanská krev!


6. NOVY VEK POHANSKY

Za vlády slovanských bohù
Silných a nesmrtelných
Hrdost a èest našich otcù
Dosáhla vlasù Dažbogových
Tehdy na zem pøedkù dopadla morová rána
Pouta s pøírodou pøetržena
Nadìje byla do zemì zadupána
Ve jménu køíže znièena
Naše posvátná krajina
Zplodila tebe, tvé syny a dcery
Nyní pøišel èas návratu
Do pradávné éry!

Дружина Перуна, натянутый лук
Мы кожей обшиты, Ярило нам друг
Нам кони как стрелы, нам дружба стена
Где храм полог неба, там вера сильна.

V dnešní špinavé dobì
Zanikla veškerá úcta
Nikdo se neobrací na tradice
Starého svìta
Vìèný oheò v srdci plane
Potomkùm hromovládného boha
V nás ozývá se volání krve
A pøírodní slovanská síla.
Duchové našich pøedkù
Na nás stále vzhlížejí
S nadìji, že jednou pøijde
Nový vìk pohanský!


7. NEBESKE STRIBRO PERUNOVO (NOKTURNAL MORTUM COVER)

Skrz nebesa i mraèna
Pøiplíží se k smutné Lunì
V neprostupné mlze
Spatøí støíbro uvnitø v lùnì
Laènost trhá žíly
Když zlodìj cestou pøikrade se
Vsedne na trùn nebes
A bohùm z oèí jej odnese!

Vznesl se nad bohy
Získal jejich sílu
Povýšil on Peruna
Nad živé vše a mrtvé!
Jako bájný Prométheus
Dal lidem záøi ohnivou
Støíbrný dar mìsíce je
Tichým jeho poselstvím
Národ dávno padlých hrdinù
Pøimìl povstat do války!

A nebe rozpoutá svùj hnìv!
Pro pochopení víry!

Tam, kde se v jedinou strast
Spolèilo nebe i zemì
Táhne se nejvyšší z hor
Úzkost teï rodí se ve mnì…
Tu horu obchází zvìø,
Z jara sem neletí ptáci
Do smrti smroucí tu
Poutníku cesta se ztrácí.
Zná cestu jen jediný muž
Bílého vlasu i vousu
Dýkou on zahání mráz
D隝 pøed ním se promìní v Slunce.

Až vstoupíš do nebeského chrámu
Ukryj tam, co sílu v nìm støeží
Od lidských oèí, od vran
Zemským èárùm, a navìky všem
Lžím!

Rozezní se chór
Probudí se otcù sláva
Strážcové se vrátí zpátky do zemì stínù.
Z᚝, vrytou touhou neskrývána
Pramen bídy nech navždy
Zpustne v korytách!

Pøes sedmero sivých vod
Pøes dvanáctero modrých lesù
Prchal zlodìj pustinou
Støíbrnou!
Divým vìtrem pohánìn
A hustou mlhou ukrýván
Byl okouzlen tou nádherou
Støíbrnou!

Národ, jenž lunou blahoslavený
Symbol irijské slávy
Vlèí krev a krutost lidu našeho
Ve válce za pravdu a èest!

Pravda, kdo z nich ji má
Pravda, kdo ji zná
Jeden cestu nám dal
Støíbrem ji lemoval.

Pravda, kdo z nich ji má
Pravda, kdo ji zná,
Druhý støíbro na nìm jen
Pokornì získal.


8. RARAS RAKASA

Od mlýna za špejcharem
Na cestì øíèní val
Dávno už nevzpomíná se
Kdy a kdo ho tam dal.
Devìt dní do dožínek
Blíží se hodokvas
Náhle je pìšina volná
kámen v potoce zas.

Raráš Rakáša otepy stáèí
Kdo se mu znelíbí toho omráèí
V èase žní klasy on klátí
Kdo k nìmu zabloudí živ se nevrátí!

Mladièká duše èistá
Dìvucha švarná dcera
K démonu Èernobohu
Cestou se vypravila.
Vidìl já jsem ruèenku
Po krvavém pláèi
D隝 jí v lese smutnou písní
Spící prsty smáèí.
Mladièká duše èistá
Dìvucha švarná dcera
Démonu Èernobohu
Své srdce zaprodala
V zmar.