1. DIVKA

Chci zkrátit ten nekonečnej den
Navlíknutej do hadrů svejch nachutnejch snů
Uspal jsem kotě a otočil závitem

Už byla celá odstrojená
Velký zelený sad
Položil jí na kolena
Radost budu mít

Maličkost někde hluboko
Bolavá jako výtěr
Nedovolíš abych dostal tebe
Válím se ve špíně kterou se můj
Zivot na dlouhý okamžik stal

Neříkej abys nikdy nepřestal
Nepředstírej že máš zlost
Tvůj smích jako dýka do zad
Mou nestoudnost.


2. MODRA PLANETA

Síla - vychází ze dna
Nářek - něco tam sténá
Krása – sotva tě vidím
Radost – tohle si sklidím

Bolest – nerad ji vidím
Válka – za ní se stydím
Víra – nejsem si jist
Sance – usychá jak list

Zranitelná a slabá, bez vody a lesů
Kam tuhleto spěje, život bez pralesů
Koukni na tu zemi, jak se celá chvěje
To nebude zimou, to nebude věkem
Dotýkám se země, cítím její teplo
Dýchám tenhle vzduch, piju tuhle vodu.


3. HRANICE

Víra – v lidského ducha
Opouští mysl, při doteku smrti
Výkřik – proniká davem
Jak žhavá ocel, v slábnoucím těle

Plameny zabíjí, mozek už vypíná
Tkáň odumírá, bolest a strach

Plameny zabíjí, hnilobný zápach
Konečné stádium, přichází smrt
Bezmocnost – šílenství v očích
Modlitba k bohu, přichází smrt


4. POCIT PRAZDNOTY

Existence bez víry, bez pocitu života
Zbabělá a zoufalá, snaha něco osvobodit
Není důvod, dotýkat se dna
Narozen a oddán, kokainu
Existence bez víry, bez schopnosti
Probudit se
Zničená a rozpadlá, touha zavřít dveře
Když se trhá iluze, dotýkáš se dna
Narozen a oddán, kokainu.


5. NAD

Všechno kolem zešedlo, zůstal jenom černý dým
Kolem davy lidí, jsou jako stín

Letím k černý díře, kde tma všechno dusí
Kolem tisíce rukou, pevně svírají

Otáčím se za sebe, vidím mrtvé stromy
Za oponou kde už nechci žít

Všechno kolem ztrácí tvar, já mezi tím vším stojím
Odlepuji se od země, letím

Nad polem a černou studnou
Nad řekou a vesnicí
Nad skálou a starým hradem
Nad zemí
Nad lesem a starou roklí
Nad domem a mladou ženou
Nad pláží a nad mořem
Nad ostrovem


6. SKRYTA TVAO

Rozdvojená osobnost
Na útěku napříč světem
Bezdůvodně vytlačen
Prokletý proti své vůli

Jediná slza vzteku
Třpytící se pod víčkem
Roztříštěn o kameny
Stále nemůžu uvěřit

Skrytá tvář

Žijící jako ostatní
Zrozený aby trpěl
Noc za nocí
Cítí potřebu utíkat

Určitá bolest vydrží
Je to tak jak to je
Oslava zabití dne
Z níž není návratu.