1. V Ríši Trollech

Potápím mysl do ríše Trollech
Podzimní ráno vítá chladný les
V zeleni života slavím temný úsvit
Stromu písen zní v husté mlze

Skalní vítr duší prírody
Zvetralých kamenu království
Pramen života mezi parezy
Lesní studánka vecné bohatství

Ve spleti krovin vidím bohy drevené
Otvírám oci do zeme prosáklé
Kymácí se stromy kmeny vrzají
Tmavé listí padá ptáci zpívají

V údolí je zima dole v bažinách
Tam zarostlá je cesta v hustých krovinách
Mé kroky vedou do hlubin kde chladný je mech
Prodírám se houštinou cítím lesa dech

Vecný lesní svete!
V tobe jsem spatril boha!
Ve stromech ve vode
V zemi je tvá síla

Každý strom je mým bratrem
Každý tvor mým prítelem
V listí spadlém lože mé
Mezi kmeny bohové

Jako koren borovice v zemi se drží
Tak pevne splývám já sám s ní
Není vetší uprímnosti nežli v nitru stromu
Žádný sen se nerozplyne je-li skutecný

Koren je pevný drží se zeme
Jako mé pouto k ríši Trollech
Otevrenou myslí plují lidé i skrítci
Patríme lesum a všem jejich dnum


2. Reka Smete, Co Jí Patrí

Za jarní doby snehy tají
Masy vody reku plní
Bourí se živel prírodní
Hladina stoupá výš a výš

Zchátralá stavba poblíž brehu
Dlouho si ríkám: "není to pravé"
Kamenná kaple s Pannou Marií
Modlí se pod ní jen bláznivé paní

Tolik stoupá voda, až do kaple vtéká
Pohled staré sochy stejne bezduchý
Príroda se zlobí, láme se kríž
Propadlou kapli voda odnáší

Blázni truchlí, strach mají z reky
Však prírodní síla pravým je bohem
Krev našich predku a otevrené oci
Krestanství pryc, jaro prichází


3. Scel Lem Duib

Slyš mou písen -
v lesní tísen,
zimou sneží,
léto beží.
Vetry zvoní,
dny se kloní,
Slunce klesá,
príboj plesá.
Vresy rudé,
rovno v mlžné
s tklivou písní
divých husí.
V zimních nocích,
krídlech ptacích,
chladná tísen -
moje písen.


4. Pod Hradem Radyní

Toulám se v lesích
Pod hradem Radyní
Tající sníh vidím
Vsakuje se do zeme

Vecná zelen smrku
Tmavne v šedi soumraku
Mé kroky vedou do kopce
Po spleti starých korenu

Cítím blízkost skrítku
Jsem tady pro ne
Oni ví co potrebuji
Když schvátí me zlá nemoc

Už jsem blízko cíli
Radyne na obzoru
Nic mi v lese nechybí
Za noci u hradu

Deštem skrápen po ceste
Temným lesem procházím
Nasáklá zeme vodou
Vane vlahý vítr


5. Cerný Les - Cerný Kov

Stojím u jezera na brehu mezi vrbami
Sleduji labute, teskne táhnou oblohou

Mraky visí nehybne
Den bez slunce koncí
Pokracuji v pochodu
Vidím obrys lesa

Na krajích ješte leží sníh, taje do rozorané pudy
Les majestátne temný pohlcen hlubinou cernou

Prodírám se krovinami puvodního pralesa
Duby mechem porostlé, vrány brázdí nebesa

Voda hasí ohen, ale nezhasí
Ohen pálí drevo, ale nespálí
Drevo roste z vody až nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby

Cesta cerným lesem zemí, vodou za boure
Stoupám výš na skálu, na horu z buližníku
Trpaslicí stezkou, mechem, hlínou, v mlze
Kroky listím vést deštem každou nocí

Barvy zeme potemelé do propasti splývají
Trpaslíci do své sluje pod skalní príkrov spechají
Držím v duši koren pod erbem s velkým T
V ríši temných skrítku, v hlubokých hvozdech

Voda hasí ohen, ale nezhasí
Ohen pálí drevo, ale nespálí
Drevo roste z vody až nad skály
Trollech slaví zemi a dávné doby

Staré pevné zákony - puvodní duch prírody
Bez špíny kristovy navracíme na zemi

Navršené valy kamenu
Pomník statecných lovcu
Lidé se vrací do lesu
Kamenných vesnic a kopcu

Na skalách pod Radyní cítím obrovskou sílu
Spojení lesa a cerného kovu


6. Poustevník

Rubᚠmrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta

Les svažuje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýr
Pomalu krácím opadanou alejí
Zbídacený, opuštený rytír

Jeho knihy jsou kura starých stromu
Denne obchází kolem nastražených pastí
Mnohokrát je jeho bledá plet
Zbarvena rudou krví

Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník

Tlusté stromy, podmácené koreny
Mezi krovinami vidím chatrc
Prolámaná okna, komín zborený
Presto obydlená poustevníkem

Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vubec nic nevnímá
Pustý, jak vetrem ošlehaný sráz
Náhle však Krista proklíná:

"Ta bestie už zcela strhla lid
Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost
Už navždy ztratili cit
Šum stromu, dešte, vnímat prírodu"

Popadne náhle kus masa
Sušené maso lesní zvere trhá zubama
Zahalen do prírodních cáru
Vdechuje vítr, rubᚠmrazu


7. Cesta Bahnitá Vede Kroky Mé

Prší a bahnitá cesta vede kroky mé
Do vysokých skal, tam ku starým dolum
Krácím pozdravit nejstarší z rodu
Tam planou ohne v hlubokých štolách

Má duše zahalena jest dýmem zapomení
S posvátnou úctou vcházím do síní pod zemí

Prší a bahnitá cesta vede kroky mé
Do mlžných kopcu mezi stromy prastaré
Na kmenech znamení velké lesní ríše
Zelené království kapradí a mechu

Má duše zahalena jest dýmem zapomení
S posvátnou úctou vcházím do ríše lesní

Prší a bahnitá cesta vede kroky mé
K recištím velkých rek, potokum i pramenum
Závoje vodních víl tancují na vlnách
Modré jezero skrývá jejich tajemství

Má duše zahalena jest dýmem zapomení
S posvátnou úctou vcházím do sveta vodních víl


8. Skret Duchmaus Ze Stríbra

V podzemí v kopcích zarostlých
Kamenné poklady patrí zemi
Skret Duchmaus strežil hory bohatství
Lidé kopou do skály, kámen chtejí

Skret Duchmaus ze Stríbra
Schovával horníkum náradí
Skret Duchmaus ze Stríbra
Zjeví se v dolu a zmizí

Skret Duchmaus ze Stríbra
Království zeme streží
Skret Duchmaus ze Stríbra
Sídlo má v provlhlém podzemí

On je rozhorcen, však svoluje
Horníci jdou do hlubin hory
Doufá skret, že se casem nasytí a odejdou
Jinak je bude muset na veky strašit

Lidé chtejí víc a víc to, co jim nepatrí
Mesto Stríbro se rozrustá, hradby se zpevnují
Postava nízká v dolu se zjevuje
Horníci každého dne spatrují jeho stín


9. Ohen Jara

Slunce spí za obzorem
Nocní vítr ševelí v korunách
Stromy sní, zem pokrytá mrazem
Jasná noc, kopce jak ve snách

Ohen tiše praská do noci jasné
Nocní chlad proniká do noci jasné
Zmrzlý mesíc krajine vládne
Jinovatka na kerích, chladný vítr hor

Povstan ohni a rozehrej zem
Jsi zlatého slunce paprskem
Tvá síla proudí v žilách zeme
Povstan, at Vesna vstoupí mezi nás
Mohutná síla tvého dechu rítí se lesní dálavou
Probouzí ducha spící matky
Tvuj plamen se rozléhá v okolí
Tvá náruc objímá bohy ve svatoborech
Probud semena našich rodu
Povstan, at Veles vstoupí mezi nás
Tvé silné paže rozbíjí zmrzlou zem
Ohni života, jenž proudíš v nás
Probud jaro, probud semeno
Probud matku a její luno
Nezhyne nᚠstarý rod